Pokud je Západ slabý, Putinovo Rusko je mnohem větší hrozbou

4. 11. 2016


Lenin kdysi prohlásil: "Kapitalisté nám prodají provaz, na němž je oběsíme," napsala Natalie Nougayrède. Vladimir Putin není Lenin, ani nelze jeho režim označit za protikapitalistický. Avšak v nové konfrontaci Ruska se Západem je strategií Kremlu využít západních slabin a zmatku.


Lenin není Putinovým ideologickým guruem. Pokud cítí silný odpor, adaptuje se. Když zjistí mezeru v obraně, udeří na Achillovu patu.

Je jen málo důvodů pochybovat, že je ruská moc v ofenzívě. Od roku 2014 nasadila své vojáky na Ukrajině a od té doby, co její politika v Sýrii byla analyzována jako otevřeně nepřátelská západním záměrům, se "ruská agresivita" stala konstantou západního politického diskursu. Ale kromě řečí o ruských jaderných silách, demonstrací nových konvenčních vojenských kapacit a aktivace armády internetových trollů Putinův režim také těží z naděje, že západní demokracie budou tápat a nedokážou vyvinout skutečný odpor.

V zásadě čeká, až mu bude příslovečný provaz prodán. Brexit představuje jednu jeho část, protože v ruských očích představuje potenciál pro rozdělení Západu. Vzestup národně populistických hnutí v Evropě i jinde je další část, protože odráží neliberální narativ Kremlu a vytváří užitečné spojence. Radikálně levicový antiamerikanismus se také hodí, stejně jako před desetiletími, když západní pacifisté demonstrovali, zatímco východní blok rozmisťoval rakety.

Jakkoliv se to zdá paradoxní, ultrapravice a ultralevice dnes v Evropě spojily síly, pokud jde o Rusko. Ultrapravice vidí v Putinovi ctnosti, ultralevice vidí lídra, který je podle ní nespravedlivě démonizován. Neschopnost politiků jako Jeremy Corbyn a Jean-Luc Melanchon jasně odsoudit ruské masakry civilistů v Aleppu ukazují, čeho může Moskva využívat.

Západ se půldruhé dekády zabýval výhradně hrozbou mezinárodního terorismu. Teď se musí zabývat také státní hrozbou. Tvrdit, že NATO a západní bezpečnostní agentury záměrně přehánějí ruské nebezpečí znamená obcházet problém, který nelze popírat.

Pokud je důvěra veřejnosti k západním institucím podkopána (podezřením, že volby mohou být zfalšovány, že elity vždycky lžou a spikly se proti lidem), jasně z toho profituje muž v Kremlu. Ruská propaganda je efektivnější, když je demokracie považována za nefungující.

To nemusí znamenat, že Leninem zmíněný provaz je připraven. Ještě uvidíme, zda ztráta důvěry na Západě, důvěry ve fungování liberální demokracie, dokáže podpořit Putinovy nejhorší instinkty.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.11. 2016