Evropská dopravní kuriozita zůstane za evropské peníze zachována

27. 10. 2016 / František Řezáč

aneb jak se drbat pravou rukou za levým uchem.



Mapa původního vedení trati

V tomto článku jsem napsal mimo jiné toto: „Město Plzeň není přeťato jen řekou Mží, ale také dvěma kdysi průmyslovými územími bývalé Škodovky, na mapě vlevo, a pivovarem s městskou teplárnou, na mapě vpravo. Areál bývalé Škodovky bez možnosti průjezdu měří od města na západní okraj čtyři kilometry…“

Tento areál nebyl a není jen překážkou dopravy silniční, ale také dopravy železniční. Kdysi zde rozvoji železniční sítě nic nebránilo. Jak ukazuje nákres do historické mapy z poloviny 19. století, vedly obě tratě, tzv. Mostecko-Březenská (oranžově) na Domažlice a tzv. Dráha císaře Františka Josefa (zeleně) na Cheb, územím polí a luk. Pro úplnost je zakreslena modře i trať Plzeň – Železná Ruda.

Škodovka se původně rozprostírala na sever od chebské trati. Bylo zde dokonce i nádraží, jehož výtopna byla zbourána teprve nedávno. Slavná je odtud fotografie z návštěvy císaře France Josefa někdy před 1. světovou válkou. Vše se změnilo poté, co Škoda koupil i pozemky na jih pro další rozvoj podniku. Tím se ocitla část trati na Domažlice v obezděném (Škoda vlastnil cihelnu) území.

Vyřešilo se to tak, že se postavila v koridoru chebské trati vpravo ve směru z města ještě jedna kolej. Která z koridoru stoupá a u Skvrňan se elegantně „přesmykne“ přes most doleva směrem k původní trati za areálem Škoda. Tak to vypadá dodnes


Nákres dnešní situace:



(Na současné mapě bod 2, viz fotografie u železničního přejezdu ve Skvrňanech). Z úseku (od bodu 1 k bodu 3 na současné mapě) domažlické trati se stala škodovácká vlečka pro dopravu mosteckého uhlí do elektrárny ELÚ III a výrobků Škoda ven z areálu k železniční síti.

Plzeň Jižní předměstí, doleva dříve na Domažlice, dnes na vlečku Škodovky:



Tuto funkci vlečka z důvodu přechodu elektrárny na kapalné palivo, dopravované potrubím a z důvodu dopravy výrobků z nynějšího areálu nákladními auty téměř úplně ztratila. Nicméně zachovalé a částečně z obou stran oplocené kolejiště tam je. Hezky je vidět z mostu k plzeňské Techmánii, viz fotografie.

Zachovalé a málo využívané vlečkové kolejiště původní trati na Domažlice:



Avšak historie „přesmyku“ neskončila ve dvacátých letech. Nejdřív byl z jižní části areálu vybudován od elektrárny tunel pod chebskou tratí k hutím na severní straně, které dnes mají ruského vlastníka. Takže vzniklo mimoúrovňové křížení tří kolejí. A aby se to nepletlo, celé toto dopravní monstrum doplnil ve třicátých letech minulého století silniční most podle projektu ing. Faltuse, první svařovaný příhradový most v Československu. Ten tam trčí (viz foto) bez užitku, jelikož nájezdová rampa na jižní straně byla zbourána a na severní straně se pomalu rozpadá tzv. Tobogán, betonová konstrukce, překonávající ve dvou závitech výškový rozdíl obou stran.

Evropská dopravní kuriozita: Nejvýš bývalá silnice, pod ní kolem pomalované zdi trať na Domažlice, pod ní dvojkolejka na Cheb a pod ní ještě neviditelný tunel vlečky:



Zde se vlečka vrací k původní trati:



Tato evropská dopravní kuriozita zůstane při blížící se rekonstrukci trati na Domažlice zřejmě zachována. Podle projektů SŽDC ZDE se bude rekonstruovat stávající „přesmyk“. Faltusův most bude snesen a město Plzeň pro něj hledá další umístění a využití jako lávky pro pěší a cyklisty. Tak ty tři koleje nad sebou tam budou dál, může si nostalgik povzdechnout.

Jenže laik a šťoural se ptá: Musí tomu tak opravdu být? Musí být ona z nouze kuriozita pietně zachována jako svědectví někdejšího vítězství soukromých zájmů nad veřejnými? Nestálo by to za zamyšlení politiků a úředníků, jestli by nešlo vést rekonstruovanou železnici v její původní stopě?

Neušetřilo by se přitom několik desítek, možná stovek milionů korun, také z evropských fondů?

Určitě se najde dost důvodů, proč to nejde a proč se musí „přesmyk“ i s okolními demolicemi při rekonstrukci zachovat. Důvody nebudou technické, ale po výtce úřední. Taky stavební firmy si víc vydělají. Mluvil jsem o tom s projektanty a ti se srdečně smáli - proč by byli sami proti sobě, když mají procenta z nákladů na stavbu?Tak už to u nás chodí…

Životní prostředí | Občanská společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 31.10. 2016