Je to hezké, ale...

28. 10. 2016

Je hezké, jak se osobnosti z kultury tak sešikovaly proti Zemanovi a odmítají směřování naší země na východ. V zásadě s tím souhlasím a asi nemám právo v tomto směru příliš soudit integritu každého, napsal Martin Freund na Facebooku.

Jen se tak trochu sám sebe ptám, kde byly tyhle hlasy, když bylo potřeba naši příslušnost k západu a politice lidských práv vyjádřit v situaci, kdy se zhmotnila ve skutečné morální dilema reálného života. Kdy bylo potřeba říct, že lidé, kteří umírají ve Středozemním moři, nebo kteří se krčí za ploty v Maďarsku, jsou nadáni stejnými lidskými právy jako my. Že naše příslušnost k západu znamená, že máme svou spoluzodpovědnost za lidstvo i tehdy, kdy se nám to zrovna nehodí.

Anebo, že naší příslušnost na západ by mohlo zhmotňovat i to, že některá menšinová etnika nejsou diskriminována v získávání vzdělání, že praxe segregačního školství je porušováním jejich základních práv. A že mezi práva v západní Evropě běžná je i právo na bydlení. Že pokud se chceme řadit k západu, neměli bychom tolerovat tisíce lidí žijících v nuzných podmínkách na ubytovnách a byznys s chudobou na to navazující.

To jsou reálné bitvy naší doby, které se skutečně v této chvíli bojují, které je potřeba vybojovat a ve kterých se člověk může i umazat. A ve kterých může, když na to přijde, i projevit nějakou osobní statečnost, protože říct, že inkluzivní vzdělávání je nutná věc a když na to přijde, tak mi nebude vadit, že i moje dítě bude sedět v lavici vedle romského dítěte, je přeci jen o něco těžší, než ukázat prstem na nenávistného zlého dědka na hradě a zakřičet na něj: "Ty syčáku jeden čínská!".

Protože pak se člověk přeci jen neubrání otázce, za čí svobody vlastně bojují. Jsou to ty obecné, lidské, pro všechny? Protože to je západ.... Jo, jsem rád i za tohle. Ale přece jen by to bylo fajn.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 31.10. 2016