Proč lidem zbytečně předepisujeme všechny ty léky?

29. 10. 2016

Dovolte mi reakci na zveřejněný článek s titulkem "Když vám střechu nad hlavou bere exekutor a nemáte co jíst, Krausův protizemanovský apel vás opravdu osloví..."

Jsem praktický lékař a při čtení článku jsem byl pohnut, píše čtenář, který nás požádal, abychom neuváděli jeho jméno. Chci nechat stranou politický a sociální kontext článku a vyjádřit se k tomu, co článek ponechal smlčené a implicitní.

Je to skutečný význam těch léků. Víte, obvod v němž jsem zaměstnán je venkovský, horský a odlehlý. Je v něm spousta seniorů a někteří mají opravdu hluboko do kapsy. Stokrát a tisíckrát jsem přemýšlel a nevymyslel nic, než co přečtete níže. Odpusťte mi, že své závěry zjednoduším do bodů :

1 - léků se u nás píše moc! Ke škodě pacientů, kteří jsou zatěžováni kombinacemi xenobiotik s neznámými interakcemi (kolik ARO lékařů popisuje dramatické zlepšení po VYSAZENÍ veškeré medikace? Kolik učebnic varuje před touto polypragmázií?). K dvojnásobné škodě pacientů, kteří musí doplácet na četná léčiva. K trojnásobné škodě pacientů, kteří dostali od specialistů neúčinné/nepotřebné léky. V sousedních zemích může obdobný pacient brát polovic i méně léčiv než u nás. !!!!!! A jak často pacienti nechtějí ani experimentovat s jejich vysazováním, protože lékům i preskribujícím lékařům TOLIK věří !

2 - někteří lékaři trvají na preskripci originálních preparátů, které jsou mnohonásobně dražší než generika. Totéž mohou provést lékárníci. Je to opodstatněné? A jsou-li originály kvalitnější, hraje to skutečně roli pro babičku bez posledních dvou stovek?

3 - kam se až chceme "proléčit" ? Umírání a smrt je tabu a nikdo neřeší v jakém seniu a jak léky zase vysazovat (basální či paliativní terapie) a tak do hrobu vstupujeme obecně nesmírně nadopovaní. Je to rozumné? Dává to ekonomický smysl? Sociální? A jaký zdravotní zisk vyváží ve vašem článku zmiňované trapné a zahanbující utrpení babičky?

Je pravděpobobné, že babičky medikaci lze beztrestně pokrátit a zlevnit tak, aby s ní babička neměla fin.potíže či měla potíží minimum.

Stárneme a "do věku" se dostává stále tučnější populace, tato scéna s babičkou není než předehra... (stárnutí populace, metabolická onemocnění, rozvoj nových hyperdrahých metod). Jak to bude dál? A nemohli bychom otevřít mimo socioekonomického hlediska ve veřejné debatě i hledisko zdravotně-etické? Jak přistupovat k léčbě geriatrických pacientů? Minula už doba vítězné medicíny a heroické léčby? Co defenzivní medicína? Kam až odsouvat smrt a za jakých okolností ?

Jako insider věřím tomu, že babičce může velice účinně a téměř bezpracně pomoci ledajaký ošetřující lékař, praktickým a internistou/kardiologem počínaje.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Úterý 1.11. 2016