29. 10. 2016 / Karel Dolejší
Syrští povstalci z umírněných a islamistických frakcí zahájili včera nový protiútok směřující na pozice prorežimních sil, které obléhají východní Aleppo. Cílem je prorazit kruh obklíčení a obnovit spojení města s vnějším světem. (Mapa včerejší situace na bojišti ve vyšším rozlišení ZDE (pdf).)
Protiútok se odehrává na relativně široké frontě jihozápadně od obklíčené části města, o něco severněji od míst, kudy po 6. srpnu několik dní vedla trasa posledního zásobovacího koridoru. Ruské jednotky přítomné v oblasti Aleppa (ale nikoliv přímo na této frontě, severovýchodně od ní) ještě včera oficiálně požádaly Putina o zahájení náletů na útočící povstalce. Nicméně Putin, patrně s ohledem na masivní mezinárodní diplomatický tlak a večerní hlasování o ruském členství v Radě OSN pro lidská práva, žádost zamítl. Příliš tím ovšem nezískal, protože kampaň lidskoprávních a humanitárních organizací za nezvolení Ruska do rady přesto zaznamenala úspěch.
Mezitím povstalecká operace pokračuje. Některý ze sponzorů, nejpravděpodobněji Katar, který nedávno signalizoval výrazné změny v zahraniční politice, investoval značné sumy do výzbroje, výcviku a vybavení nasazených jednotek - bez ohledu na trvající nechuť Bílého domu jakkoliv povstalce podpořit.
Přinejmenším některé z jednotek náležejících k organizaci Ahrár aš-Šám evidentně disponují i výbavou pro noční boj, která v Sýrii rozhodně nepředstavuje standard - a umožňuje operovat v denní době, kdy zastaralé režimní letectvo nedokáže účinně zasáhnout.
Povstalcům se v prvních hodinách operace podařilo s podporou nejméně pěti mnohonásobných raketometů BM-21 a dalších podpůrných prostředků ochromit obě asadistická letiště v oblasti Aleppa a současně podporovat útok na několik silně opevněných pozic, které byly úspěšně obsazeny. V nočním útoku je na straně povstalců značná výhoda, protože režim, respektive Teherán, který v Aleppu pozemním operacím fakticky velí, nedokáže zabezpečit svým jednotkám přístroje pro noční vidění v patřičné kvalitě ani počtech.
Rusové nepochybně o chystaném protiútoku věděli, jen jej čekali poněkud z jiné strany. Signalizovali blížící se opoziční operaci již v minulém týdnu, veřejně, zřejmě aniž by Íránci dokázali z varování cokoliv vytěžit. Opozice sama protiútok bez podrobností ohlásila 21. října. Prorežimní síly reagovaly jen obsazením vyvýšeniny jižně od obleženého města. Pro probíhající operaci tento krok nemá vůbec žádný význam.
Opoziční protiútok směřuje do členitých, zastavěných oblastí, které minimalizují výhody prorežimních jednotek v palebné síle a naopak posilují význam kvalitnější, silně motivované povstalecké pěchoty. Ani letectvo, ani dělostřelectvo nemusejí mít za takových okolností rozhodující význam, jak Rusové dobře vědí z proslulé Čujkovovy příručky pro bitvu o Stalingrad a na ni navazujících studií.
Připomeňme, že východní Aleppo se nachází v obležení prorežimních sil od 28. července. Novou, v pořadí druhou vyprošťovací operaci vede prozatím dvanáctičlenná koalice sdružující jednotky umírněné FSA, umírněných islamistů i rebrandované, lokalizované bývalé pobočky al-Kájdy, alias Džabhat Fatáh aš-Šám (DFŠ). Masivní role posledně jmenované organizace v předchozí i této aleppské operaci spolu s nulovou aktivitou západních zemí, zejména Spojených států, ve prospěch civilistů v obleženém Aleppu, přispívá k prudkému vzestupu prestiže radikálních islamistů mezi sunnitským arabským obyvatelstvem. Získává však také křídlo umírněných islamistů (podporovaných sunnitskými státy) na úkor republikánské opozice ze Západem nedostatečně podpořené FSA. Pokud se vyproštění podaří dosáhnout, alespoň na nějaký čas, posílí tím ambice DFŠ na sjednocení opozičních sil v oblasti Aleppa pod jejím velením.
Tento vývoj se západním pozorovatelům nemusí líbit, respektive se jim zaručeně líbit nebude. Na druhé straně, vzhledem k absenci jakýchkoliv účinných západních opatření na pomoc obleženým civilistům, si není na co stěžovat. Když humanitárních motivací nevyužije Západ, může jich využít kdokoliv.
Turecko se zjevně účastní logistické podpory povstalecké operace, v níž dost možná sehraje důležitou roli nedávno zřízený nový hraniční přechod v oblasti Báb al-Hava v governorátu Idlíb, z nějž lze přepravovat zásoby k Aleppu nejméně po třech paralelních velkokapacitních trasách - hlavních silnicích č. 60 a 63 a po dálnici M5 ZDE.
Zatímco režimní a ruské letectvo každodenně prokazují schopnost útočit na civilisty a civilní infrastrukturu, či v jednom případě dokonce na certifikovaný humanitární konvoj OSN, je skutečně podivuhodné, že žádný z nejméně tuctu opozičních zásobovacích konvojů působících z Turecka nemá s nálety závažnější problémy.
Vytisknout26.9. 2016 / Karel Dolejší
Chvílemi to vypadá, jakoby jedinou reakci Západu na ruské a režimní nálety proti sídelním oblastem syrského města Aleppa, při nichž jsou k vraždění civilistů masivně používány chlorové, zápalné, kazetové i protibunkrové bomby, byly plamenné projevy...