Bodláky Václava Duška

Modravých dálek volání

27. 10. 2016 / Václav Dušek

Pod deštníkem kulturního imperialismu vymýšlíme lepší svět. Učíme se zdánlivé skromnosti. Máme vzory i názory, také tajné dozory. Hrajeme si rádi s ohněm. Hřešíme. Vyděsí nás povídačky o mobilizaci dělníků - kdepak, ti jsou ukolébáni v náruči odborných odborů. Letáková výhrůžka, dejte nám pět minut, my uděláme pořádek v kraji, připomíná výkřik: Dejte mně na rok Německo a nepoznáte ho. Prorocká slova ďáblova kloučka, který měl pár let poslední slovo, jak se říká po hospodsky, kořalka.

Barikády z písku kvapně přibývají. Velební kmeti v nedohlednu, kulturní spoušť vydávána za úspěch. Politické mřenky se melou v mělčinách. Drzé huby vykládají, jak v topce zpívají o dělání jako o léku, v KDU zpovídají zdarma, zeleným se zelení, v úsvitu přihořívá - hoří. V KSČM vyzpěvují, jak jít kupředu zpátečkou, i proto možná človíček v ČT udělá z hejtmana Bubeníčka Bubeníka. Apropos, hejtmanství je státem ve státě, kam se hrabe hauptmann von Köpenick na současného kolegáčka, který má v krajském kozím plátku v čísle i pět fotek naráz, hvězda zvaná pelyněk prostě fotogenický model. Umělecky vyvedená originální značka v jedné vísce upozorňuje řidiče na přechod pro slepice! V místní hospodě domorodý komik povyprávěl vtip. Večeře páně v plném proudu a tu Ježíš vysloví svatá slova: dneska bez vína, nenalejvej, minulej tejden jsem z toho byl tři dny mrtvej. Katolický osvícenec se durdí, komik se ubrání, řekne mu: On nepatří jen tobě, lakoto, se mnou je taky kamarád. Pokud chcete osvítit mysl, musíte vyrazit do Erzgebirge. V této části Sudet se klidně přihodí, že při fotbalovém zápase Německo - Česko chlap fandí na dvě strany – proč ne, hrají naši s našima... a kdo vyhrál? Naši! Moderní doba – pásová robota z grotesky Chaplina. Ponížení pracanti mohou zpívat: Pojďme děti celé Číny, zbavíme se otročiny. Staří veleještěři pindají v debatě o demokratickém pokroku, ale život je jinde, veselá chaso.

Nu, ať vyrazí na šichtu vydělat halíře a přitom si do kroku mohou pět. Vesele, vesele, do práce dělník jde. Potentáti rádi přihodí peníze, hlavně sobě, láčkovci. Pak se diví, jak jsou nevolitelní. Bazénkový sekáč dosekal, parta sociálního prospěchu čučí, že přišla o hlasy - a přitom si naběhla dávno před volbami, mimo jiné i tím, jak nehorázně přistoupila k dluhu právníkovi - a drobný občan této země si řekl – hele je, dacany, mají jiná práva, mrkneme jim na zoubek! Přilhávají, vyzpěvují na hambalkách dojmologické pravdy, přišlápneme jim paty, haškologům!

Prostý lid údajně vybírá peníze na zakoupení Munchova plátna Výkřik, který bude ozdobou parlamentního šmajchl kabinetu; justiční taškáři, záruka právního řádu, ošetří zakoupení obrazu, aby nedošlo k pozdějším reklamacím opozičních šťouralů. Rovnost šancí, pohádka na dobrou noc pro nejmenší. V zemi plýtvání kvete buranství v nejvyšších politických patrech o překot - mičurinovské zahrady k závisti. Vyrostl strom pitomosti, plody nepoživatelné.

Do foroty přibíráme modly, idoly, námoly. Laciné pravdy vykupujeme denně. Národní unikáty přihlašujte v mediálních manufakturách. Kvetoucí idiocie bez záruky za peníze poplatníků v rozmachu. Druhořadí občané, kteří nemají potomky, budou prý platit více daní. My vás naučíme pořádku, nemravové! Budete se množit rekordně, stachanovsky. Do každé rodiny potřebujeme pět hladových krků, aby islamistická holota neměla navrch.

Přemnoženost bytostí hubí život. Hurikán Pepek sám pohřbívat nestíhá. Vlny idealismu neochabují. Stříbrný měsíc se koupe v rybnících pana Krčína a státní regulátoři nám utahují nenápadně opasky; plať za vodu, plyn, elektřinu, vzduch, nápad, lásku, starobu. Morální apely – falešné kapely. Hlasatelé morálky bez morálky, dělník – nadávka, justice v rukou škrholů. Vojáci demokracie se s ničím nepárají; vývoz pravdy za podpory bombových leteckých útoků nabízejí rovnost šancí. Pohádky úsvit dějin nepřebijí.

Demokratická hojnost ustupuje, poločas rozpadu zvolna nabíhá. A přesto, jsou-li zákony výhodné pro vládní elitu, pomnožují se; vlády jsou přesyceným zlem člověku. Svébytnost a nezávislost narušovány, nejasná vůle většiny mělní pyramidy úspěchu.

Vysychají prameny závratné hojnosti, kulturní kořeny uhnívají. Pohyblivé hranice se ztenčují. Křehká hrdinství – bandita, mstitel. Asimilace příchozích nedbá kázně a pořádku. Zákony džungle v sobě ukrývají pouta minulosti. Tažení k růžovým mořím předplaceno. Otřesy moci nebrání putování k majetku. U společenského žebříčku nával, nový člověk ještě žije. Snášenlivost zaznamenána v nebesích.

Vládne prý lid – a komu vládne?

Dynamická elita bez balastu morálky, svoboda tisku v útisku zaprodanosti. Lenivost se nevyplácí, musíme zápolit v boji za výnosnější zítřky. Evangelium svobodného podnikání píše dějiny zpozdilého kapitalismu; loupeživý rytíř Bufalo Ostravobakala vykupuje odpornou hanebnost milodary. Ghetta chudých hrozí, panenské společnosti vymřely. Sčítání hříchů nesečte už ani elektronická pokladna.

Modravé dálavy kalí tmavá oblaka.

Vytisknout

Související články

Nesem vám noviny – radujte se

19.10. 2016 / Václav Dušek

Neuplyne dne, hodiny, abychom nebyli stiženi novými zprávami z domova i zahraničí, v jistých případech příhraničí. Nájemní mediální odstřelovači se nám postarají i o politické pohřby – pamatujeme padlé? U nás doma se vypínali na bilboardech, usmív...

Šlehy pro Františka z Prahy

29.9. 2016 / Václav Dušek

Kam čert nemůže, nastrčí bábu. Giftnudel stálý dostatek. Babské klany pronikly ve společnosti i do horních pater mlýna drtícího pravdu, lásku, toleranci, naději... Urputnost některých bytostí s vrozenou naivitou při rozhodování k závisti! Boblig může...

Obsah vydání | Čtvrtek 27.10. 2016