Vývoz německé munice se zdesetinásobil

26. 10. 2016

Německo umožnilo svým výrobcům prodat do světa v první polovině roku více než desetkrát více munice než vloni, informuje zpráva, kterou viděla agentura DPA. Prodej ručních zbraní poněkud klesl, z 12,4 milionu eur na 11,6 milionu, ale schválené prodeje munice do zahraničí narostly z 27 milionů na 283,8 milionu eur.

Z toho 275 milionů připadá na EU, NATO a země v alianci se zeměmi NATO (Austrálii, Nový Zéland, Japonsko a Švýcarsko), plus 5,4 milionu na Irák. Největšími zákazníky byly Francie, Polsko a Irák, kde Německo podporuje kurdské milice (vyzbrojované ovšem přednostně vyřazenými útočnými puškami G3, které munici 5,56 mm NATO tvořící většinu německého exportu nepoužívají - KD).

Zpráva také uvádí, že Turecko se v posledních letech stalo lepším zákazníkem: Z 25. místa postoupilo na 8. Dvě třetiny prodejů tvoří letecké součásti, bezpilotní prostředky a další vojenské vybavení. (Služební zbraní turecké armády je v zemi vyráběná, původně německá puška G3, kterou nahradí nová zbraň komorovaná také pro náboj 7,62 mm NATO - pro jinou munici, než která figuruje v přehledu raketově rostoucího německého exportu - KD.)

Také Jižní Korea nakupuje více zbraní kvůli rostoucímu napětí na Korejském poloostrově. Nakoupila vybavení za 205 milionů eur, včetně lodí, ponorek a součástí vrtulníků, raket a protiraketových systémů.

Třetím největším zákazníkem zůstává Saúdská Arábie, která navýšila nákupy z 179 milionů eur v prvním pololetí roku 2015 na 484 milionů eur, zatímco Spojené arabské emiráty takřka zdvojnásobily nákupy z 46 milionů na 85 milionů.

Nejlepším zákazníkem německých zbrojařů se překvapivě stalo Alžírsko, které v prvním pololetí nakoupilo vybavení za 1,04 miliardy eur, následováno USA s 914 miliony.

Vicekancléř Sigmar Gabriel (SPD) coby ministr hospodářství zodpovědný za prodeje zbraní, sliboval omezit vývoz ručních zbraní, které jsou v konfliktech po celém světě nejčastější příčinou úmrtí.

Počátkem července bylo zveřejněno, že hodnota prodejů německých zbraní se mezi lety 2014 a 2015 zdvojnásobila (z 3,97 miliard eur stoupla na 7,86). Ministr z toho viní několik velkých prodejů údajně vyjednaných před jeho nástupem.

Avšak protizbraňoví aktivisté to nepřijímají a tvrdí, že vláda může smlouvy vždycky zrušit. Gabriela nyní kritizují představitelé Opoziční Die Linke i Zelených.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

***

(Takřka výlučná fixace protizbraňových aktivistů na ruční zbraně, v případě Německa konkrétně na firmu Heckler und Koch, je založena na zastaralých a účelově vybraných datech. Pokud lze vůbec v nějakém kontextu napsat, že ruční zbraně bývají nejčastější příčinou úmrtí v ozbrojených konfliktech, pak jedině proto, že se vyskytují i tam, kde jiné moderní zbraně kvůli finanční dostupnosti nefigurují. V běžném moderním konfliktu veliká většina střel vypálených z automatických zbraní nikdy nezasáhne cíl; tím spíše to platí pro zbraně v rukou špatně vycvičených kombatantů občanských válek Třetího světa - ti často střílejí "instinktivně", bez míření, v některých případech jsou také před bojem zdrogováni, aby se nebáli, což opět dále snižuje šanci zasáhnout cíl. Nezávislá analýza společnosti IHS Jane`s ukázala, že v průměrném konfliktu mají zpravidla nejvíce obětí na svědomí minomety - a to nebrala v úvahu další faktory, jako výše hospodářských škod, přičemž jediný zásah 120 mm minometným granátem dokáže zničit rodinný dům. V moderních konfliktech zpravidla ruční zbraně způsobují jen 3 - 5 % celkových ztrát na životech. Z nichž ještě naprostá většina připadá na klony sovětské útočné pušky Kalašnikov - a teprve daleko za tímto typem se umisťuje na druhém místě stará německá puška G3, kterou již Spolková republika sama dávno nevyrábí. Ačkoliv ruční zbraně nelze bagatelizovat, význam, který jim aktivistický folklór připisuje, je opravdu neúměrný - pozn. KD.)

Vytisknout