Pobaltská raketová krize?

8. 10. 2016 / Karel Dolejší

Estonci sdělili, že zbraň schopnou nést jadernou hlavici přivezla civilní loď "Ambal", což naznačuje spíše snahu přepravu utajit než propagandisticky využít. V základní verzi střela kategorie stealth manévrující po pseudobalistické trajektorii, tj. velmi nesnadno zaměřitelná a zničitelná, dokáže z Kaliningradské oblasti zasáhnout prakticky celé polské území, území Pobaltí, východní část Německa, jižní Švédsko a severozápadní Ukrajinu.

V roce 2009 ruské jednotky v rámci manévrů "Zapad" simulovaly jaderný útok na Varšavu provedený právě raketou Iskander ZDE. Jak by účinky vzdušné exploze hlavice v ráži 150 kt mohly zhruba vypadat si lze zkontrolovat ZDE.

NATO nemá v Evropě žádnou zbraň podobnou střele Iskander a ani takovou nevyvíjí. Taktické jaderné prostředky NATO sestávají z několika desítek zastaralých gravitačních bomb B-61 ZDE. Vzhledem ke kvalitám ruské protivzdušné obrany je však velice pochybné, zda by letectvo NATO dokázalo zmíněnou zbraní provést odvetný úder. A Moskva to samozřejmě ví.

Kreml určitě nepřipravuje jadernou válku, tou jen zastrašuje vyplašenou západní veřejnost, zejména pak německou. Na druhé straně se mu však daří poměrně rychle stupňovat vojenské kapacity v klíčových bodech kontaktu se státy NATO, a to způsobem, jemuž aliance neumí symetricky čelit.

Když NATO v roce 1979 reagovalo na sovětské jaderné rakety SS-20 rozmístěním vlastních raket a střel s plochou dráhou letu, v Západní Evropě absurdně vypukly protesty - jakoby to byla právě odvetná opatření snižující riziko války a otvírající cestu k jednání o kontrole zbrojení, co hrozilo válku rozpoutat.

Dnes Rusko opět nacvičuje na jaderný konflikt ZDE a vyslalo do Kaliningradské oblasti rakety schopné nést jadernou hlavici o dva roky dříve, než původně oznámilo.

Dočkáme se i tentokrát protestů mírových aktivistů teprve v okamžiku, kdy Západ zareaguje na jednostranné ruské harašení zbraněmi? Předvedou opět svůj dvojí metr přikládaný na "americké imperialisty" a "Rusko, jež je třeba chápat"?

Těžko říci. Každopádně v dohledné době výsledek nezjistíme. Barack Obama "to má za pár" a rozhodně nepodnikne nic, co by mu zkomplikovalo posledních pár týdnů v úřadu. Bude až do konce předstírat, že byl v zahraniční politice úspěšným prezidentem - třebaže ani jinak velice laskavý Jimmy Carter si to naprosto nemyslí ZDE.

Po období nedomyšlených intervencí a po zahraniční politice založené na "měkké moci a bezpilotních prostředcích" bude úkolem příštího amerického prezidenta nalézt správný poměr mezi diplomacií a tvrdou mocí - poměr, bez jehož dosažení si Kreml dělá z projevů v Bílém domě dobrý den a stále častěji demonstruje, že si hodlá navzdory patetickým projevům "deliberativních" politiků na světové scéně dovolit naprosto cokoliv.

Vytisknout