Válčí Západ "v rukavičkách"?

Nejde o "empatii" Lukáše Dyčky, ale o nedostatek kvalifikace

7. 10. 2016 / Karel Dolejší

Dejme tomu že ani člověk jako Dyčka nemusí příliš chápat, jak je třeba provádět vyšetřování nehody MH17 v prostředí intenzívní informační války ze strany pachatele (tedy že nerozumí tématice vedení hybridní války) - to mu zajisté nedává právo atakovat způsobilost vyšetřovatelů, což prokazatelně udělal. Tvrzení, podle nějž někdo někde viděl "falešné americké satelitní snímky" je nevěrohodné a v kontextu vyšetřování kauzy MH17 se nikde jinde kromě ruských propagandistických zdrojů neobjevilo. Američané ovšem nevypustili do svých médií dvacet nebo více různých nesmyslných verzí incidentu, jako to udělala Moskva, a spolu s nimi dvacet různých verzí zfalšovaných důkazů. 

Také nelze vyloučit, že se k Dyčkovi nedostaly snadno dostupné informace o nadstandardně úzké spolupráci OSN s Asadovým režimem vylučující jeho spekulaci o zbraních ve zničeném konvoji. Rovněž si Dyčka nemusel zjistit, že ruský záběr, na němž v jednu chvíli kolem konvoje OSN projíždí jedno vozidlo s minometem, byl natočen šest kilometrů od místa útoku a řadu hodin před zničením konvoje. Ostatně Dyčka o žádném takovém snímku nehovořil, svou spekulaci o zbraních v konvoji totiž opět nepodložil absolutně žádnými fakty. Zmíněný snímek vkládá do hry až Veselý. Existuje ovšem více jak dvouhodinový záznam sledování konvoje z ruského bezpilotního prostředku ZDE. A ten právě dokazuje, že Moskva musela vědět velmi přesně, co se kolem konvoje děje - že vozidlo s minometem konvoj minulo a humanitární pomoc zastavila na noc nedaleko skladu Červeného půlměsíce, u nějž byla zničena. Pro Dyčkovu verzi nehovoří vůbec nic.

Rusko mohlo být svědkem jakýchkoliv intervencí kdekoliv, aniž by to legitimizovalo jeho ignorování mezinárodního práva. Není radno přehlížet fakt, že Rusko v Sýrii záměrně a systematicky používá zbraně zakázané mezinárodním právem (mj. zápalné a termobarické zbraně), tyto i další používá způsobem zakázaným mezinárodním právem (proti sídelním oblastem tam, kde působí nerozlišeně na kombatanty i civilisty), záměrně bombarduje desítky zdravotnických zařízení, pekárny, tržiště, záchranáře - a činí tak navíc v rozsahu, který nebyl a není nikde jinde ve světě k vidění. Typická falešná ekvivalence putinských apologetů pak ovšem tvrdí: "USA dělaly v roce X to a to, což bylo strašné. Rusko pak sice dělá věc mnohonásobně horší, to už je ale pochopitelné, protože USA." Tento "argument", podle nějž údajná příčina má důsledek s ní nesrovnatelný, používají Dyčka i Veselý.

Že neexistuje "dobrá" strana v konfliktu je zcela irelevantní ve vztahu k otázce bezprecedentního porušování mezinárodních pravidel ruským (a syrským) letectvem. Je totiž úplně jedno, s kým Rusko v Sýrii bojuje. Povinnosti dodržovat mezinárodní právo ho to v žádném smyslu nezbavilo. 

Když Veselý připomíná Fallúdžu v listopadu 2004, prameny uvádějí, že z města před bojem odešlo 70 - 90 % z původních 200 000 obyvatel, jimž v odchodu nikdo nebránil, a podle údajů Červeného kříže během bitvy trvající půl druhého měsíce zahynulo asi 800 civilistů z těch, kteří město neopustili ZDE. Naproti tomu řeči o aleppských "koridorech" jsou pouze asadovskými propagandistickými výkony a ještě i nyní OSN informuje, že režimní jednotky fakticky nedovolují nikomu město opustit. Protože se do východního Aleppa naopak ještě před obklíčením stáhla řada obyvatel z venkova, počet osob uvězněných ve městě dosahuje až 275 000. Každý den zde umírají desítky civilistů, jen včera - poté, co nálety poněkud polevily - šlo o 45 osob, včetně 15 dětí. Tímto sníženým tempem obléhatelé stále snadno vyrovnají americké "skóre" z Fallúdži každých 18 dní.

Tvrzení o americkém použití bílého fosforu proti civilistům ve Fallúdže pochází z kontroverzního filmu italské televize RAI s názvem "Fallujah, The Hidden Massacre". George Monbiot ve svém článku pro Guardian z 22. listopadu 2005 zpochybnil závěry tvůrců nezaložené na expertíze a doslova uvádí: "There is no hard evidence that white phosphorus was used against civilians. - We don't yet know how these people died. But there is hard evidence that white phosphorus was deployed as a weapon against combatants in Falluja." (Neexistují tvrdé důkazy, že bílý fosfor byl použit proti civilistům. - Dosud nevíme, jak tito lidé zemřeli. Ale existují tvrdé důkazy, že bílý fosfor byl nasazen jako zbraň proti kombatantům ve Fallúdže.) ZDE. Bílý fosfor byl dále ve Fallúdže nasazován prostřednictvím dělostřelecké munice, což znamená, že bylo možno vést přesnou palbu na konkrétní cíl. Prakticky každý den teď přibývají ve službě YouTube videozáznamy ruských útoků zápalnými zbraněmi, které bezpochyby mají charakter útoků těžkou leteckou kazetovou zápalnou submunicí nikoliv na konkrétní cíl, ale na celé sídelní bloky v rozsahu desítek až stovek metrů.

Co se týče napalmu, Spojené státy zničily své zásoby této látky v roce 2001, proto nemohly napalm ve Fallúdže použít. Zmíněný italský televizní film hovoří o nasazení jednoduchých zápalných leteckých pum Mark 77 ráže 340 kg plněných směsí kerosenu a polystyrenu ZDE. Také touto zbraní je možno zasáhnout bodový cíl, například jediný dům, nikoliv zapálit celou čtvrť, jako v případě zápalné kazetové munice nasazované v Sýrii Rusy. Konkrétní údaje o tom jak vypadalo nasazení americké zbraně ve Fallúdže nejsou k dispozici. Existují pouze svědectví, že k použití došlo, která pocházejí od obyvatel i od západních úřadů.

Není známo, jaké množství munice s ochuzeným uranem mělo být ve Fallúdže během bojů použito. Jedna z klíčových studií zde zjistila přítomnost genetického stresu významně zvyšujícího dětskou úmrtnost ZDE, aniž by si ovšem kladla za cíl zjistit příčinu. Ve vzorcích půdy odebraných ve městě částice ochuzeného uranu nalezeny nebyly, ačkoliv prach vznikající po zásahu cíle je velmi těžký a nelze předpokládat jeho odstranění pouhými atmosférickými vlivy ZDE.

Západní letectva i letectvo izraelské dnes používají v naprosté většině případů přesně naváděné bodově působící letecké munice, jen výjimečně starých "hloupých" bomb. Na druhé straně naprostá většina ruské letecké munice nasazené v Sýrii je tvořena zastaralými gravitačními bombami a kazetovými bombami ZDE.

V žádné z válek poslední doby žádná útočící mocnost nenasadila plošně proti městům kazetovou munici s tříštivým, zápalným nebo termobarickým účinkem, jak se to běžně, každodenně děje na různých místech v Sýrii, zdaleka nejen v Aleppu. Zjevným cílem takového počínání může být jediná věc: Vyhubit na veliké ploše vše živé. V celé jemenské občanské válce zahynulo necelých 4 000 jemenských ZDE a 500 saúdských civilistů ZDE (při nájezdech povstalců na saúdské území, dělostřelecké palbě a raketovém ostřelování saúdského vnitrozemí, včetně kritické infrastruktury sloužící k odsolování mořské vody). V Sýrii k únoru 2016 bylo zaznamenáno zhruba 90 000 zabitých civilistů ZDE a jen samotné ruské letectvo už stihlo do srpna pozabíjet více než tři čtvrtiny počtu všech civilních obětí jemenského konfliktu ZDE.

Neustálé opakování paralel mezi válkami v Sýrii a Jemenu používané ve stylu klasického "Vy zase bijete černochy" při bližším pohledu nemůže obstát: Oba konflikty mají úplně jiný charakter a intenzitu, celkový počet všech obětí jemenské války za rok a půl dosahuje asi 10 000 osob ZDE. V Sýrii však na každý rok trvání konfliktu připadá smrt zhruba 100 000 lidí ZDE. Syrská válka zabije každý měsíc tolik lidí, kolik jich v Jemenu zahyne za celý rok.

Znamená výrazně nižší počet obětí války v Jemenu oproti válce v Sýrii, že "Západ a jeho spojenci na rozdíl od Rusů a Syřanů válčí v rukavičkách"? Pominu-li fakt, že jsem zmíněné formulace nikdy nepoužil, jako metafora rozhodně není špatná. Západ a jeho spojenci totiž opravdu plošně nevyvražďují obklíčené civilisty v obležených městech.

***

Jako vojenský expert je Dyčka nade vší pochybnost obeznámen s mezinárodním válečným právem a po zhruba osmi letech západního boomu protipovstalecké doktríny by měl mít zcela jasno v tom, co je a co není vojensky účinný postup proti povstalcům. To co provádí Rusko a Asadův režim v Aleppu je nejen v příkrém rozporu s mezinárodním právem, ale jde rovněž o postup vojensky mimořádně kontraproduktivní. Zvěrstva spáchaná na civilistech vedou k radikalizaci většinového sunnitského obyvatelstva, k posilování extrémních islamistických frakcí, s nimiž následně nebude možno uzavřít žádnou politickou dohodu. Kromě toho nálety na Aleppo mobilizují arabské sponzory syrské opozice a ti připravují masivní posílení dodávek zbraní, včetně zcela nových kategorií výzbroje. Válka se protáhne.

Tam kde Rusko uplatnilo podobný drakonický přístup jako v Aleppu, tedy v prvé řadě na Kavkaze, rozhodně nelze hovořit o úspěšném potlačení povstání, ačkoliv zde povstalci na rozdíl od Sýrie nedisponují žádným bezpečným útočištěm. V poslední době na neuzavřenost "kavkazské války" opět upozornil například text politologa Emila Aslana pro The Central Asia and Caucasus Analyst ZDE. 

 Od vojenských expertů obyčejně neočekáváme mnoho empatie, poněvadž to není realistické. Kvalifikaci je však třeba nejen očekávat, ale přímo vyžadovat. Ochrana civilistů nepředstavuje "libůstku" romantických "pravdoláskařů", ale požadavek mezinárodního práva a základní podmínku úspěšného postupu ozbrojených sil v jakékoliv protipovstalecké operaci, která je s mezinárodním právem alespoň přibližně slučitelná.

Vytisknout