Británie ve zmatku ohledně toho, co znamená brexit

2. 8. 2016

Britská vláda dosud vůbec nevypracovala otázky, co brexit znamená, natož odpovědi na ně, varují kritici z EU

- Nová britská premiérka Theresa Mayová navštívila celou řadu evropských hlavních měst, avšak není zjevné že by ona či kdokoliv jiný, znala odpověď na to, jak má Británie opustit EU. Opakovala, že Londýn hned tak neplánuje aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o EU, protože všechny strany si musejí zjistit "podstatu našeho vztahu".

Opakovala také varování, že Británie zajistí ochranu občanů EU na svém území pouze, pokud totéž zajistí evropské země pro britské občany. Britská vláda "splní" požadavek britských voličů na omezení imigrace a zároveň zajistí co možná nejlepší obchodní dohodu s EU. Vzhledem k tomu, že většina členských zemí EU považuje volný pohyb obyvatelstva za základní podmínku přístupu na evropský trh, není jasné, jak toho může být dosaženo.

Přicházejí varování, že brexit bude daleko složitější, než si kdo představoval. Celá záležitost zřejmě bude trvat dlouhá léta, zejména proto, že Londýn ještě stále netuší, jaký má být jeho postoj a strany "si ani nedokázaly ještě určit, jaké jsou otázky, nemluvě o možných odpovědích".

Charles Grant z autoritativního Centra pro evropskou reformu minulý týden poukázal na to, že EU bude muset vyjednávat o šesti různých dohodách.

Jean-Claude Juncker jmenoval zkušeného francouzského politika Michela Barniera hlavním vyjednavačem pro brexit.

Britská ekonomika dál trpí postbrexitovým syndromem a Anglická banka bude muset snížit úrokové míry tento týden zřejmě skoro až na nulu. Objem britského výrobního sektoru klesá nejrychleji za poslední tři roky a referendum vyvolalo největší pokles spotřebitelské důvěry za 26 let.

Protibrexitoví poslanci v Horní sněmovně by mohli zdržet brexitovou legislativu, až jim bude předložena. Bývalý šéf britských liberálních demokratů Nick Clegg se vyjádřil, že vláda možná má mandát pro vyčlenění Británie z EU, ale parlament musí hlasovat o tom, jak se to má stát.

Bitvu o umístění dvou vlivných úřadů EU, které jsou v současnosti v Londýně - Evropský bankovní úřad a Evropský úřad pro léčiva zřejmě vyhráli Madrid a Řím.

Bez britského omezování nyní Juncker za podpory vlád v eurozóně připravuje ambiciózní plány na posílení zaměstnaneckých práv po celé Evropě, především minimální mzdu a rovnost pohlaví.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.8. 2016