Protiofenzíva u Aleppa: Labutí píseň syrské revoluce?

2. 8. 2016 / Karel Dolejší


V syrské provincii Idlíb došlo včera k sestřelení ruského vrtulníku Mi-8AMTŠ, jehož pětičlenná osádka zemřela. Podle ruské strany stroj distribuoval humanitární pomoc v Aleppu. ZDE ZDE

Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova osádka stroje "hrdinsky zahynula". ZDE Později byla publikována jména tří z pěti mrtvých ruských vojáků: Kapitán Roman Pavlov, navigátor Oleg Šelamov, technik Pavel Šorochov. Identita dalších dvou osob na palubě nebyla zveřejněna. Mohlo se nejpravděpodobněji jednat o palubní střelce z kulometů.


Ve videu natočeném na místě dopadu stroje v čase 0:10 kamera zabírá podlouhlý předmět ležící vpravo těsně vedle trosek vrtulníku. Jedná se o vystřílený podvěs série B sloužící k odpalování dvaceti 80 mm salvových raket S-8. Každá z raket v závislosti na typu bojové hlavice nese 0,6 - 3,3 kg trhaviny. ZDE

Obyvatelé Sýrie nepochybně takovou humanitární pomoc vysoce oceňují. Důkazem pozitivních emocí je následné chování civilistů k tělům ruských vojáků, které bylo z úvodního videa citlivě vystřiženo.

K sestřelení vrtulníku došlo v rámci úsilí poskytnout provládním jednotkám (složeným nyní z podstatné části z libanonského Hizballáhu, iráckých šíitských milic, Íránem naverbovaných dobrovolníků i násilím odváděných afghánských Hazárů a stále početnějšího ruského pozemního kontingentu v první linii - plus všelijakých proasadovských milic na sektářském či ideologickém základě - spíše než z jednotek někdejší sekulární Syrské arabské armády) blízkou leteckou podporu (CAS). Tyto jednotky prchají před protiofenzívou povstalců z Aleppa, jejímž cílem je prolomit obklíčení východní části města a umožnit znovu jeho zásobování. (Poslední povstalci publikovaná mapa ZDE, území udávané jako obsazené je označeno modře.)

Po zničení několika dalších nemocnic , porodnice a krevní banky v Aleppu prorežimními nálety ZDE nezbývá povstalcům mnoho nadějí. Obklíčeným docházejí i potraviny - a také na ty, co ještě zbyly, útočí nepřátelská letadla. Američané ovšem proti syrským a ruským válečným zločinům páchaným na civilním obyvatelstvu neprotestují již ani verbálně. Jsou proto nyní v zemi většinovým sunnitským obyvatelstvem vnímáni jako zbabělí zrádci, kteří se spikli s Rusy a Íránci a nechávají Asadovi volnou ruku při vyvražďování vzbouřeneckých oblastí.

Nelze vyloučit, že protiútok u Aleppa se stane na dlouhou dobu poslední větší operací ozbrojené syrské opozice. Podle dostupných zpráv se až dosud dařil neuvěřitelně dobře - a podobný scénář většinou bývá známkou toho, že útočník ve skutečnosti padl do pasti. Ale i kdyby pokus o průlom uspěl, sunnitská opozice po ztrátě turecké podpory trpí vážnými problémy při zásobování a výstavbě nových jednotek. Bude muset brzy přejít k rozptýlenému, partyzánskému způsobu boje v periferních oblastech Sýrie. V Aleppu se dlouhodobě sotva udrží.

Zároveň za jinak stejných okolností brzy definitivně zaniknou prozápadní povstalecká uskupení a jejich příslušníci přejdou k radikálnějším islamistickým jednotkám. Ty se stále těší podpoře Saúdské Arábie a Kataru, případně kontrolují některá syrská aktiva umožňující získávat zbraně a pokračovat v boji. Západní tzv. podpora je naproti tomu natolik nárazová a selektivní, že sama o sobě neumožňuje žádné jednotlivé jednotce dlouhodobě přežít.

Případný pád Aleppa a zánik republikánských a prozápadních povstaleckých struktur by znamenal definitivní konec nadějí na jakékoliv politické řešení. Asad sponzorovaný Ruskem a Íránem bude systematicky odmítat jednání s "teroristy" a Spojené státy, které Rusku dovolily od září systematicky ničit umírněné povstalce, nebudou mít v Sýrii už na nikoho vliv. Sunnitské arabské milice nemají důvod poslouchat kohokoliv kromě Saúdů a Katařanů požadujících kategoricky svržení Asada, zatímco kurdská YPG již zcela zjevně uzavřela alianci s režimem. ZDE

Údajně velice promyšlená blízkovýchodní politika Baracka Obamy se v posledních měsících pokoušela vyhýbat základním pravidlům mocenské politiky ve jménu hesla "nedělat hlouposti". ZDE

Výsledkem snahy vymyslet jakousi novou gramatiku mocenských her je však probíhající zánik amerického vlivu na Blízkém východě, odcizení sunnitských arabských režimů, Turecka a Izraele vůči USA, skandální tolerování syrské genocidy s více než 400 000 oběťmi a obecně ztráta mezinárodní reputace nesrovnatelná ani s tím, co v minulosti způsobil Bush mladší.

Hloupě totiž nutně nejedná jen ten, kdo zahajuje zbytečné války. Kdo nechápe, kdy z logiky situace do již probíhající války musí zasáhnout, aby ji zkrátil a zastavil, může být přes na odiv vystavované akademické tituly a údajnou inteligenci v praxi mnohem hloupější než zjevnými příznaky demence postižený vyléčený alkoholik.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.8. 2016