1. 8. 2016 / Daniel Veselý
Jestliže se v českém mediálním prostoru se vznikem konfliktu na Ukrajině vyrojily desítky konspiračních webů, jež se od vypuknutí uprchlické krize s úspěchem věnují šíření rasistických a xenofobních zkazek, tato mediální strategie se dosud úspěšně vyhýbala takzvaně seriózním médiím. To se ale pomalu začíná měnit, neboť „uprchlické“ téma se prostě dá skvěle „prodat“.
Je nade vší pochybnost jasné, že uprchlická krize zdaleka nekončí a děsivá tragédie osob utíkajících před strázněmi osudu neztenčena pokračuje, ba přímo graduje. Reportérka listu Independent Lizzie Dearden se znepokojením upozorňuje na skutečnost, že žijeme v hanebné kapitole evropských dějin, protože s bližními nedokážeme zacházet jako s lidskými bytostmi ZDE . Letos ve vodách Středozemního moře, které nadále zůstává obrovským hřbitovem, zahynuly přinejmenším tři tisíce osob, jež se snažily dostat ke břehům starého kontinentu.
Osobně mě zaráží skutečnost, že mnozí z nás vnímají vrcholné představitele Evropské unie jako „vítače“, obdobně jako ty z nás, jimž není lhostejný osud uprchlíků a migrantů. Byla to ale právě ona pro svou údajnou vstřícnost nenáviděná německá kancléřka Merkelová, která společně s dalšími 27 hlavami států EU vypracovala kontroverzní smlouvu s Tureckem ZDE , jež drasticky omezila příchod uprchlíků z Turecka a Řecka. Na to konto dramaticky vzrostl počet osob snažících se dostat do Evropy z Afriky po mnohem záludnější trase, kde letos přišlo o život 2606 lidí z celkového počtu 3000+ nešťastníků.
Mezitím stránkám, obrazovkám i éteru (nejen) tuzemských sdělovacích prostředků dominují informace o děsivých útocích migrantů, muslimů či v některých případech rekrutů Daeše v evropských zemích, aniž by se stejnou měrou dostávalo prostoru pro nepřetržitý horor odehrávající se ve Středomoří. Co naplat, tragédie bezejmenných Neevropanů čtenáře, diváky, posluchače a inzerenty nepřitahují v takové míře jako zločiny migrantů a muslimů namířené proti Evropanům.
Český mediální mainstream ovšem nedávno překročil hranici, co se rasismu týče, a zdá se, že není cesty zpět. Nic na tom, že rasismus je ideologickou páteří řady alarmistických médií. Lidové noviny, spadající pod Babišův mediální konglomerát, zveřejnily text antropologa Mnislava Zeleného Atanapy ZDE , v němž autor píše, že Angela Merkelová a „ji podobní“ (editor nebyl schopen použít správný tvar zájmena „ona“) svou migrační politikou „rozjíždějí umělé křížení ras, kdy bělošská rasa jako taková bude postupně likvidována a my Evropané budeme hnědí nebo černí“. Podle Atanapy tato politika představuje „genocidu bělochů“. Tento článek, jehož autor explicitně varuje před zánikem bílé rasy, jakoby vypadl z pera nějakého nacistického pohlavára. I vzhledem k nehumánní dohodě EU s Tureckem, již iniciovala právě Merkelová a „jí podobní“, zatímco se uprchlíci a migranti do Evropy vydali nebezpečnější cestou z Libye, je toto tvrzení naprosto nehorázné.
Atanapův text byl posléze podroben drtivé kritice ze strany jeho kolegů, na kterou antropolog reagoval na webové stránce Literárních novin „obhajobou“, v níž se ostentativně prsí svými letitými zkušenostmi, nabitými soužitím s příslušníky prvních národů, atakuje své kolegy ad hominem a na paškál si bere i dnes s oblibou tolik bitý neziskový sektor. Web Literárních novin však ještě před rokem poskytoval prostor přednímu exponentovi islamofobního hnutí u nás a zakladateli xenofobní politické platformy Alternativa pro Česko Petru Hamplovi. Jeho do očí bijící rasismus byl příliš asi i na editory webu proslulého periodika, neboť Hampl z jeho stránek zmizel. To ovšem neplatí pro „eklektickou digitální intelektuálku“ Michaelu Julišovou, jež čtenáře oblažuje apokalyptickými vizemi zislamizované Evropy a tyranské multikulturní Evropské unie v konkubinátu s neomarxistickými elitami. Zřejmě je tatam inspirující Vaculíkova éra…
Hypnoticky svůdnému „nebezpečí“ vycházejícímu z migrace očividně podlehl i „názorový deník“ Echo24, který do svého záhlaví na Facebooku umístil fotografii, na které jsou zobrazeny dvě mladé ženy, jedna bílé barvy pleti a druhá černé barvy pleti. Popisek fotografie varuje: „CIZINCEM VE SVÉ ZEMI? Evropa se neúprosně mění. Jak dlouho tu ještě budeme doma?“ ZDE. Soudný člověk by obdobný výjev čekal spíše ve stranickém listu NSDAP Völkischer Beobachter někdy na sklonku 30. let minulého století, než na facebookovém profilu deníku, kde pracují známí čeští novináři, jako jsou Dalibor Balšínek, Jiří Peňás, Daniel Kaiser či Martin Weiss.
Média publikací rasistických zkazek totiž vytvářejí jakousi strašidelnou normu, jejíž následky by mohly postihnout nejen migranty a uprchlíky, ale každého z nás.
Vytisknout4.8. 2016 / Bohumil Kartous
Šelmy a lovci, tajemné progresivistické spiknutí v nejvyšších politických špičkách, odhalení pokusu usurpovat moc prostřednictvím návrhu na zrušení zákona Ústavnímu soudu ombdusmanem. Vezmete skutečnost, zalejete ji univerzální ideologickou omáčkou (...
1.8. 2016