Teror v Istanbulu, aneb Erdoğan může mít velký problém

30. 6. 2016 / Daniel Veselý

Istanbul se v úterý večer stal terčem dalšího teroristického útoku, při kterém podle posledních zpráv přišlo o život nejméně 41 osob a dalších 239 bylo zraněno. Za sebevražednými atentáty a útoky palnými zbraněmi na Atatürkově letišti stojí podle slov tureckého premiéra Yildirima Daeš. Pokud by tomu skutečně tak bylo, může mít turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan doopravdy vážný problém, a to na základě celkem logických souvislostí.

Turecký prezident Erdoğan ve svém prohlášení k této tragédii tak trochu svět varoval, že před bombami, které zabíjely na Atatürkově letišti, si nemůže být nikdo jistý, a vyzval světové lídry, aby se semkli v boji proti zhoubě terorismu ZDE. Přestože se navzdory tvrzení pozorovatelů, kteří mají tendenci vnímat světové dění výhradně skrze konspirátorské brýle, Ankara skutečně angažuje v boji proti teroristickému kultu Daeš v Sýrii (podle tureckých novin Yeni Safak turecká armáda v loňském roce usmrtila 2000 džihádistů z Daeše ZDE), tento boj obestírají mnohá „ale“.

Není žádným velkým tajemstvím, že Ankara celé roky džihádistickým skupinám (Fronta an-Nusrá, Ahrar aš-Šám) umožňovala, aby doslova vzkvétaly, a všemožně je podporovala. Erdoğanova vláda v podstatě dovolila Daeši a dalším islamistům, aby se přes území Turecka mohli bez obtíží dostat do Sýrie, kde posléze čelili Asadově armádě a jejím spojencům ZDE. Jinak řečeno, Ankara sice v Sýrii bojuje s Daešem, byť podle mnohých kritiků vlažným způsobem, vede proti zajatým členům tohoto perverzního kultu soudní procesy, ale zároveň dělá vše proto, aby teroristické hrozby na svém území a v blízkovýchodním regionu obecně zvýšila. Výsledkem jsou pak džihádistické údery, mezi něž možná patří i ten, který se uskutečnil na Atatürkově letišti v Istanbulu.

Ačkoliv někteří specialisté na Blízký východ, příkladně Juan Cole ZDE míní, že Turecko Daeš nikterak nepodporuje, existují indicie, že je tomu právě naopak. Ona samotná podpora Ankary pro „méně fundamentalistické“ džihádisty z Fronty an-Nusrá, o níž informoval západní tisk ZDE , je však skandální sama o sobě; zejména proto, že Turecko je významným klientem Spojených států a klíčovou zemí NATO.

Podle analýzy výzkumníků z Institute for the Study of Human Rights existuje vážné obvinění, že Turci nakupují ropu ve velkém od Daeše s tím, že do těchto machinací může být zapleten i samotný Erdoğan a členové jeho rodiny ZDE . Turecký prezident na toto obvinění reagoval slovy, že pokud by bylo skutečně prokázáno, okamžitě by se vzdal svého mandátu.

Zvěst o spojení mezi Daešem a Ankarou přinesl rovněž deník Guardian, který zveřejnil svědectví jednoho z pracovníků západní rozvědky, podle nějž byly v domě jednoho z usmrcených lídrů Daeše nalezeny materiály, jež spolupráci mezi těmito džihádisty a Tureckem naprosto výmluvně dokazují ZDE.

Pokud by se tedy bezvýhradně prokázalo, že nejen turecká vláda, ale i prezident Erdoğan, s Daešem aktivně spolupracují, měla by jejich slova o boji s islamistickým terorem ještě cyničtější a pokrytečtější nádech než nyní.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.6. 2016