Snaha odvrátit katastrofu může vést k naprostému převratu na britské politické scéně

Tlačit Velkou Británii k rychlému rozhodnutí je chyba

29. 6. 2016 / Bohumil Kartous

Jestli má Boris Johnson v něčem pravdu, pak je to jeho snaha posunout okamžik jednání s EU o vystoupení Velké Británie co nejdál. Totéž požaduje odcházející premiér David Cameron, který míní složit funkci v říjnu. Je velmi rozumné ty čtyři měsíce Velké Británii poskytnout, protože není vůbec jasné, k čemu vlastně referendum povede. Je velmi pravděpodobné, že snaha neutralizovat jeho výsledky bude úspěšná. Zájem elit je jasný, snaha odvrátit rozpad Velké Británie s hrozícím odchodem Skotska a separatistickými tendencemi v Severním Irsku je obrovskou motivací. V každém případě ale Velká Británie těžce prohrála. Buď bude referendum ratifikováno a Velká Británie se rozvrátí jako unie, nebo elity demokratické rozhodnutí "deklasovaných" prostřednictvím parlamentních institucí zvrátí a dojde k vnitřnímu společenskému rozvratu. 

Tlak ze strany evropských institucí a lídrů zemí EU na to, aby Velká Británie aktivoval článek 50 Lisabonské smlouvy a zahájila tak oficiálně proces vystoupení země z EU je v daném okamžiku kontraproduktivní. 

K tomu, aby Velká Británie legislativně skutečně vystoupila z EU, je nutné nejen zahájit proces podle pravidel daných Lisabonskou smlouvou, ale také musí udělat minimálně dva klíčové legislativní kroky dle britského práva: zrušit zákon o vstupu do EU a zároveň přijmout zákon o vystoupení.

Pro oba akty bude třeba v dolní sněmovně britského parlamentu najít dostatečnou většinu, což vzhledem k rozkladu konzervativní strany a odmítání odchodu z EU u většiny dalších stran, zejména labouristů (nacionalistický UKIP má pouhého jednoho poslance) není vůbec samozřejmé. Mezi politiky je významná část těch, kteří v odchodu vidí rozpor se zájmy země a může se stát, že výsledek referenda vyhodnotí jako krok, který Velké Británii nemůže přinést nic dobrého, což se ostatně jeví jako velmi pravděpodobné. 

Na britské politické scéně, a opakuje se to ve všech médiích, panuje chaos. Nikdo evidentně nebyl připraven na tento scénář, včetně těch politiků mezi konzervativci, kteří tuto krizi vyvolali. Johnson, jako kandidát na předsedu konzervativců, se zdá být velmi zaskočen svou novou rolí, na kterou není připraven a ze které nelze vyjít vítězně.  

Pokud se naplní rozhodnutí z referenda, bude další britský premiér pravděpodobně svědkem událostí, nad nimiž nebude mít kontrolu. Je možné, že to bude člověk, který pohřbí Velkou Británii. Není co závidět.

Pokud se výsledky referenda podaří britským politikům zvrátit, bude to znamenat extrémní míru nedůvěry velké části voličů, zejména těch konzervativních. Je možné, že v takovém případě dojde k otřesům, které tamní politickou scénu zcela promění. Radikální pravicové strany mohou získat na úkor konzervativců značnou část hlasů a jak se ukazuje, Brexit postihl i labouristy, jejichž předseda Corbyn ztrácí podporu.

Snaha jediný, kdo reálně chce rychlé zahájení procesu na odchod je extremista Nigel Farage. Nemůže prohrát. V případě následování referenda se může dále chlubit tím, že se mu podařilo dosáhnout jeho politického cíle, v opačném případě strhne pozornost těch, kdo budou chtít potrestat britské strany za nerespektování demokratického rozhodnutí. Představa, že tento člověk je jediným vítězem a všichni ostatní prohrávají je sama o sobě pro Velkou Británii, ale i pro Evropu, děsivou zprávou.

Vytisknout

Související články

"Hrdina" Farage podle britského tisku

7.7. 2016

Takhle je zobrazován Nigel Farage po svém hrdinském odchodu z čela UKIP britským tiskem. Karikaturista Guardianu Steve Bell reagoval na tvrzení o tom, že Farage odchází poté, co splnil úkol úspěšnou kampaní za vystoupení UK z EU. Grieving satisfac...

Milí "dospělí", rozmazlování končí, nastupuje #exit

29.6. 2016 / Bohumil Kartous

Britská společnost je ve stavu silného rozkladu. Mladí lidé se cítí být zrazeni starými, kteří uvěřili populistickým lžím a s bláhovou vírou v návrat světa, kterému rozuměli a který byl "jejich" nastoupili cestu, kterou nebudou muset moc dlouho sledo...

Sotva se dokážu na své rodiče podívat

29.6. 2016

Jamie, 28, vyrostl v obecním bytě s matkou samoživitelkou, která musela těžce pracovat, aby pro své děti vydobyla lepší život. "Vždy jsem na ni byl tak hrdý za to, jak se pro nás obětovala. Je láskyplná, hodná, velkorysá a ještě navíc veselá. Je tak ...

Může za všechno referendum?

28.6. 2016 / Boris Cvek

Nikdy jsem nebyl přítel přímé demokracie, nicméně nemohu souhlasit s názorem, že za brexit může přímá demokracie, že chyba je v referendu jako takovém. Premiér Cameron jistě neměl použít referendum o brexitu k řešení dlouholetých sporů uvnitř Konzerv...

Brexit jako urychlovač

28.6. 2016 / Libor Prudký

Stovky analýz, komentářů, zamyšlení, detailních poznaků o příčinách a důsledcích Brexitu cloumají médii. Možná, že z nich lze získat souhrnnější pohled. Nebo je to jako s většinou analytických přístupů v naší postmoderní současnosti, totiž že pro...

Obsah vydání | Středa 29.6. 2016