Vystoupení z EU: Další kandidáti

30. 6. 2016


I když odpovědnost za poslední krizi v Evropské unii je připisována Britům, nejde o jedinou zemi, která se "odkopala" jako protiunijní.


V roce 2005 francouzský prezident Jacques Chirac vypsal referendum k evropské ústavě a prohrál. Přitom právě jeho země původně spolu s Německem vytvořila zárodek EU. Nicméně 29. května 2005 se 54,7 % Francouzů vyslovilo proti ústavě. Také Chirac vypsal referendum z vnitropolitických důvodů a průzkumy předpovídaly jasné Ano.

Němečtí politici jako Helmut Schmidt a Helmut Kohl jsou možná považováni za otce eura, avšak Německo neplní kritéria pro jednotnou měnu od samého začátku. Německo po mnoho let neudrželo deficit pod hranicí 3 % HDP, což se naopak dařilo Británii, která nemusela toto kritérium plnit, protože není v eurozóně.

Nizozemsko je dalším zakládajícím členem EHS. Také Nizozemci v roce 2005 odmítli euroústavu, referendum o ní si vynutila krajní pravice, když sebrala 400 000 podpisů.

Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, avšak v roce 2003 občané odmítli přechod na euro. Země sdílela mnohé názory Británie na témata jako společný trh a monetární politika. Nedávný průzkum švédské televize ukázal, že jen 39 % Švédů považuje členství v unii za dobrý nápad, což je o 20 % méně než na podzim 2015. Dalším důvodem může být příliv uprchlíků.

Malé Dánsko má více výjimek z unijních pravidel než Británie. Autonomní Faerské ostrovy a Grónsko nejsou součástí EU. Dánsko si jako Švédsko uchovává vlastní měnu, odmítá nadnárodní právní politiku a legislativní záležitosti vyjednává s Bruselem samostatně. Také se nepodílí na vojenských záležitostech unie a poskytuje vojáky do jejích misí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.6. 2016