Tolik obsahová analýza, kterou si ČRo sám objednal

Český rozhlas ukazuje migrační krizi jako "problém ohrožující české občany" a redaktoři jsou "explicitně xenofobní"

7. 4. 2016

Podle RRTV je však "všechno zcela v pořádku"

Český rozhlas v posledním roce zadal vypracování tří obsahových analýz k různým tématům, která se dostala do širšího povědomí veřejnosti. Byla to ukrajinská krize, imigrační vlna a Agrotec. Dále nechal ČRo vypracovat analýzu vybraných pořadů Radiožurnálu a ČRo Plus. Z analýzy o pojetí migrační krize mimo jiné vyplývá, že ČRo vytváří negativní vazbu k pojmu "imigrant" a vytváří okolo imigrační krize narativ vnitřního ohrožení ČR. Níže z obsáhlé analýzy přímo citujeme.

"Analýza ukázala, že zdaleka nejčastěji citovanými zdroji jsou samotní čeští novináři, komentátoři či spolupracovníci ČRo. Druhými nejvíce využívanými mluvčími jsou čeští politici. Jejich vyjádření zaznělo ve více než desetině (12 %) zpravodajských sdělení a v pětině (21 %) publicistických příspěvků. Jen o málo méně byli citováni mluvčí českých úřadů nebo samotní úředníci. Ve zprávách již zpravidla žádné další osoby prostor k vyjádření nedostávají, a pokud, tak jsou to spíše jedinečné případy. Publicistické příspěvky, také vzhledem ke své délce, dávají možnost citovat mluvčích více. Polední relace využívaly i vyjádření odborníků (26 %), pracovníků neziskových organizací a dobrovolníků pomáhajících uprchlíkům (18 %). Skoro pětina příspěvků (18 %) citovala také zahraniční politiky (např. Viktora Orbána, Jean Claude Junckera a další politiky ze zemí EU), případně zahraniční úředníky a tiskové mluvčí vlády a státních úřadů. Také večerní pořad 60 minut nejvíce „vytěžoval“ vlastní novinářské zdroje." (str. 33)

"K typickým postupům informování o tématu migrace ve zkoumaných pořadech na obou stanicích ČRo patří: 

  • synonymizace pojmů označujících aktéry migrace a jejich sémantická generalizace;
  • naturalizace negativní valence výrazu i/migrant; 
  • narativizace tématu migrace jako problému ohrožujícího občany ČR; 
  • selektivní a disproporční reprezentace: 
  • aspektů, atributů a kontextů migrace, 
  • způsobu tematizace a výstavby jednotlivých narativů, 
  • různých typů aktérů diskursu migrace." (str. 48)
"Mezi nejproblematičtější charakteristiky reprezentace tématu migrace patří způsob identifikace (označování) aktérů dané události a s ním spojené konsekvence. Reprezentace migrace byla v rámci zkoumaného období takřka ve všech příspěvcích obou stanic ČRo charakteristická synonymním užíváním sémanticky i fakticky odlišných výrazů pro označování „subjektů“ reprezentovaných událostí. Zcela ekvivalentně byla používána označení uprchlík, běženec, migrant, imigrant, žadatel o azyl, azylant a současně řada slovních spojení, jež tyto subjekty označuje na základě popisu jejich jednání a místa původu, ale i dalších metaforických označení a eufemismů." (str. 49)

"V některých příspěvcích bylo taktéž identifikováno synonymní užívání slov, jež synonymy v pravém slova smyslu nejsou a jde tedy spíše o jakési „záměnné označování”, například u výrazů migrant/i a ilegální imigrant/i, přičemž z dané situace je zjevné, že nejde o rozlišení dvou různých skupin osob. Naopak zde generalizované označení ilegální imigranti označuje i uprchlíky chráněné ženevskými úmluvami. Kromě faktické nesprávnosti tohoto označování (uprchlíci, kteří podle dostupných údajů tvoří naprostou většinu migrantů, nemohou být ani de facto ani de iure označeni za ilegální migranty) jde o principiální dezinterpretaci prezentované situace, navíc s významnými konsekvencemi pro celkový obraz migrace předkládaný posluchačům ČRo. Tento způsob reprezentace má totiž v rámci zpravodajského diskursu migrace potenciál (opakovaným užíváním) zavádět a naturalizovat negativní konotace původně neutrálního pojmu. Užití těchto označení je ve vysílání zpravodajského média veřejné služby velice problematické a ukazuje na zásadní pochybení redaktorů stanice. Kromě toho je lze považovat za explicitně xenofobní. (str. 50)

Analýza je ke stažení ZDE, další obsahové analýzy jsou ke stažení ZDE

Mezitím však Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že vysílání českých médií o uprchlících je naprosto vyvážené, seriozní, férové a legální. :) Zdroj ZDE

Vytisknout

Související články

Protiruský diskurz s marginálním výskytem

16.6. 2016

Publikujeme závěry analýzy, jejíž výzkumná otázka byla formulována následovně: Postupoval Český rozhlas při pokrývání ukrajinské krize ve sledovaném období v souladu s povinnostmi média veřejné služby, která jsou uvedena v Zákoně 484/1991 Sb., o Čes...

Nakolik objektivní je vysílání Českého rozhlasu?

15.6. 2016

Rada Českého rozhlasu tímto zve zájemce na Veřejnou prezentaci dvou nezávislých odborných analýz, které byly vypracovány v rámci výběrového řízení pro potřeby Rady Českého rozhlasu firmou Focus:Mediální reprezentace „ukrajinské krize“ ve vysílání Čes...

Od neobjektivity k omezení svobody vyjádření

18.3. 2016 / Peter Wagner

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zveřejnila na podzim 2015 analýzu mediálního pokrytí uprchlické krize . Vyplývá z ní, že ve zpravodajství vystupují uprchlíci nejvíc jako dav. Individuální osudy nebo příčiny stěhování se prak...

Obsah vydání | Čtvrtek 7.4. 2016