Bodláky Václava Duška

Všude dobře, doma nejhůř

7. 4. 2016 / Václav Dušek

Položme si otázku: je pravdou, že v Německu mají kvalitnější zboží? Kdepak, všude dobře, doma nejhůř. Cpeme se příliš, váha neváha, kdo nežere, zaváhá. Pokud máte přítele psa, dejte mu ochutnat uzeniny. Budete v údivu, že leckteré nepozře - čichne, olízne, vyplivne. Proč? Vy ale musíte do všeho šťourat, žejo?! Hygienické normy prý trvalé - skutečně, braši? Velkochovy jatečních zvířat utěšeně rostou. Maso, vejce, mlíko - pracanti vymáčknou i z jalový krávy tele. Máme pokrokové metody. Nakrmíme miliony! Můžete nám věřit.

Všude dobře, doma nejhůř, říkají prý zlatokopové kutající v pomedové revoluci ve vzdálených a bezpečných destinacích. Severní země, příznivá pro vysokoškolské diamanty a opály. Pokud umíš tlachat a předvádět mrzké vědomosti studentíkům, okamžitě se přihlas, budeš vítán. Ve východní části země, krásné na pohled, leží svobodná Čukotka, tam si podnikatelská embrya uměla poradit. Špatný herec? No a bude žežisér. A stane se pedagogem. Že nemá ani maturitu? Nechoďte na nás s drobnostmi! Doučí se. Z Čukotky unikly podezřelé informace. My si však demokratůru pozvracet nedáme! Máme svoje bohy i bůžky. K těm se budeme klaněti a nedáme dopustit, aby nám je kdosi nepovolaný bral do sprosté nevymáchané huby!

My dokážeme zatočit s Ruskem, Čínou, ani USA to u nás ještě, žel, nemají jistý. Sami toneme v hlouposti, ale bývalý první občan čeká, že bude vyzván, aby pro nedostatek inteligence a zodpovědnosti kandidáta a kandidátky převzal prezidentské křeslo mocného státu - proboha, zámořští vrabci a orlové, zbavte nás génia průměrnosti. Děkujeme!

Pod drobnohledem pitváme záměry velkých bratrů vlastních i nevlastních, o sestrách raději pomlčme. Dusíme se smíchy, jak si nevědí rady, břídilové, a přitom mohou zavolat... Jenže nevolají, hrdopychové! Jo, v tomto ohledu každá rada drahá.

Nastala studená okupace, vyrostly ploty mezi lidmi. Pravdy a lži pomíchány následovníky Pepiho Goebelsů. To by tak hrálo, aby lidi měli vlastní myšlenky. Myšlení bolí, zachránci se tetelí, aby se v mozku nelíhly špatné myšlenky proti rozkvětu demokracie v kapitalistickém zlaceném balení. Panství se rodilo těžko - pamatujete? Revoluční výstřel z parníku Vyšehrad kotvící na Vltavě nebyl slyšet... Uši jsme špicovali a nic! Plány změnit idelologicky zasažený svět se zdařil. Takže žádné výhrady a zbytečné povykování. Pro jistotu si došlápneme zásadně a v zájmu historické pravdy i na hrdiny revolučních změn - ten a ten se provinil, podepsal dokument červům. Hanba, volají vybraní hanbáři. Kde byli, co dělali - plnili vany nepřáteli pro budoucí zahradní slavnosti... Pěli tichounce ve strachu: Až bude doba jiná, vypustíme čina...

Zrůdnost plánů k ovládnutí světa, modravé kuličky, významu vesmírné blechy, neustává. Zbraňové systémy, díky výzkumu neposedných vědátorů, nabírají nebezpečné obrátky, vyfutrovány jsou i chemickými sprškami; člověni vymýšlejí pekelné odpornosti řadu let - a občas kdesi cosi unikne, a ejhle, nemoci nové a zhoubné zaplaví země. Národy se mezi sebou mydlí. Ukrajinská hrdinka nemusí být hrdinkou, úhle pohledu se různí - dávají nám porce žurnalistických zákusků. Vyber si, hlupáku - nad čím se budeš čílit k mrtvičnému stavu. Slušný prófa má politické medojedy na háku, ale nesmí sledovat hokej, to se z něho stane zvíře a zabiják - urážel by hlavy, lámal nohy - přitom neumí bruslit! Mnohé neumíme, ale rypáček chvatně smočíme. My můžeme, ale ty ne! Nebyl jsi vybrán k diskusi. Proč? Však víš, holomku.

Po pár bahnech v hostinci prófa změkne. Zjihne mu zrak a řekne tiše: Proč se lidi nemaj rádi? Pravda pravdoucí, pedagogický klenote. Lásky není nikdy dost. Všude dobře, doma nejlíp!

Vytisknout