Střední Evropa není pro Čínu důležitá sama o sobě, je to tah na šachovnici

Jaké jsou skutečné důvody investic Číny v zemích jako ČR

31. 3. 2016

Zatímco v posledních letech všichni sledovali kroky Vladimíra Putina ve východní Evropě, Čína postupně buduje své pozice na ruské periferii. Její ekonomická dominance na kdysi tradičním záhumenku Moskvy, v centrální Asii, je dobře známa. Méně se ale ví o čínské přítomnost v jiných oblastech ruské periferie, jako je Kavkaz nebo střední a východní Evropa. Peking slibuje desítky miliard dolarů v podobě investic a pomoci a podepisuje dohody o spolupráci s každým od Gruzie, přes Rumunsko až k Bělorusku. Získává tak politický vliv a začíná měnit geopolitiku tohoto regionu. Tento vliv roste na úkor Ruska a Západu, napsal v srpnu 2015 časopis Forbes.

Prostor postsovětských satelitů byl dlouhou dobu vnímán jako zóna mezi Ruskem a Západem a vzhledem k obnovené tenzi tak je stále vnímán jako bitevní pole soupeřících velmocí než region důležitý sám o sobě. Status "meziregionu" získává na významu i tehdy, kdy do hry vstupuje významný třetí hráč, i kdyby jeho zájmy byly čistě ekonomické. V případě Číny lze ale velmi pochybovat o tom, že by se její ambice omezovaly pouze na ekonomiku. Nelze předpokládat, že by se zájmy Číny nějak významně lišily od zájmů jejího bývalého partnera, Ruska, když jsou ve vzájemném konfliktu.

Čínské investice od Kavkazu po střední a východní Evropu jsou vřele vítány. Gruzie a státy střední a východní Evropy jsou doposud výrazně závislé na investicích a politické podpoře evropského západu a USA. Příliv kapitálu a technologií ze západu je naprosto zásadní od od konce studené války. Krize let 2008 a 2009 ukázala, jak zranitelné tyto ekonomiky kvůli této vysoké závislosti jsou.  Dopad ekonomické krize, která vznikla na západě, znamenal pro tyto země výrazný ekonomický útlum. 

Od té doby jsou západní ekonomiky, jejichž rozpočty jsou silně omezeny úspornými opatřeními, schopny poskytovat pouze malou část toho, co by ekonomiky střední a východní Evropy, jež jsou významně pozadu za svými západními partnery, pro svou infrastrukturu a na další investice potřebovaly.  

Konečně i ruská ekonomická stagnace se ukázal být brzdou středo a východoevropských ekonomik. Tím pádem zůstávají dokořán otevřené dveře pro Peking. Vedle ekonomické nejistoty jsou to i politické a bezpečnostní úvahy, které činí region otevřený rozvoji pevných vztahů s tak silným vnějším partnerem, jako je Čína.  

Země typu Gruzie, které se snaží dostat se do EU, jsou znepokojeny tím, že Eu jim možná také definitivní vstup do svých struktur nemusí umožnit. Částečně kvůli tomu, že se Západ může obávat vyhrocení vztahů s Moskvou. Gruzie vidí, že v době vzrůstajícího agresivního nacionalismu v Rusku je její snaha o další sbližování se Západem mnohem obtížnější a logicky tedy vidí strategickou roli v partnerství s vnějším mocným hráčem. Čína dává na rozdíl od Západ Gruzii pocit, že se stane důležitým spojníkem na Nové hedvábné stezce a toho, že miliardy čínských investic budou motivovat Peking k posilování gruzínské územní celistvosti, jakožto stability regionu obecně. 

Čínské investice jsou vřele vítány i více západněji. Liknavé investice Západu do středo a východoevropské infrastruktury a vedle toho čínská ekonomická štědrost působí na země zatížené resentimentem z toho, že je Brusel vnímá pouze jako druhořadé partnery a nebere ohledy na jejich postoje.   

Tento pocit marginalizace uvnitř Evropy stojí v příkrém rozporu s vyjadřováním snažného zájmu ze strany Pekingu. Signálem tohoto zájmu je, že čínský ministr zahraničí nechal v roce 2012 zřídit zvláštní sekretariát pro střední a východní Evropu. Od té doby se každý rok koná na této nově vzniklé platformě summit známý jako CCEE (China, Central and Eastern Europe) fórum zprostředkovávající možnost čínských investic v regionu.  Na prvním z těchto summitů, který se konal v roce 2012 ve Varšavě, se Čína zavázala k investicím ve výši 10 miliard dolarů do projektů v regionu. 

Od té doby  míra investic podstatně narůstá a společně s tím narůstá také čínský vliv. Peking sleduje svými obřími investicemi několik zájmů.  Jedním z nich je rozšíření pásma Nové hedvábné stezky směrem do Evropy a tím pádem zajištění vhodných podmínek pro čínský export na kontinent. Dalším je možnost přístupu k technologiím, inovacím a výzkumu Západu evropskými zadními vrátky. Čína má také zájem o energetické a také zemědělské zdroje, vzhledem k nedostatku vlastní obdělavatelné půdy.  

Vzhledem k tomu, jak těsně je čínská ekonomika navázána na USA, což v Pekingu vyvolává obavy, je investice v tomto regionu obranou proti příliš vysoké míře závislosti na Washingtonu. Nákupy evropských státních dluhopisů tak vyrovnávají masivní podíl na dluhopisech USA.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 31.3. 2016