Právní nihilismus a fascinace Čínou

29. 3. 2016 / Boris Cvek

Čeští soudruzi totiž nevyrostli v dobách, kdy komunisté bojovali proti mocným za práva nejubožejších, ale v dobách, kdy jejich strana mafiánsky ovládala celý stát včetně soudů. Tohle je ten důvod jejich fascinace Čínou i Ruskem, i když obě východní mocnosti už dávno nevyvážejí osvícensky inspirovaný marxismus-leninismus, ale naopak středověký konfucianismus a ultrakonzervativní pravoslaví.

Pro mnohé lidi napříč politickým spektrem prostě Rusko a Čína představují ztrácející se normalizační domov, jehož největším nepřítelem je samozřejmě Evropská unie, která představuje vládu práva, nezávislé justice, ochranu základních práv menšin i pracujících.

To, že chceme patřit na Západ, není výrazem nějakého fanouškovství ve stylu Sparta vs. Slávie. To, že chceme právní stát, svobodný politický život a kapitalismus založený pokud možno co nejvíce na svobodné, průhledné soutěži a nikoli mafiánské propojení diktátorské moci s justicí a byznysem pod fíkovým listem formální demokracie, je výrazem touhy po prosperující stabilní společnosti dánského, nizozemského, rakouského typu.

Tedy obchodujme s Čínou jako naši západní přátelé, buďme k ní zdvořilí, držme jí palce, aby se postupně stala demokratickým a právním státem, upozorňujme ji na její selhávání, ale nebuďme jí fascinováni, jako by se v ní (a v Rusku) pro nás vracel ztracený normalizační domov ve své nové, úspěšné vývojové fázi, tedy jako varianta kapitalistické prosperity bez právního státu.

A zejména mějme jasno v tom, že zájmy Evropské unie jsou naše zájmy a nemusí se slučovat se zájmy mocností, jako je Čína nebo Rusko. Nechceme zde společnost ruského nebo čínského typu ani nechceme, aby Rusko a Čína nějak západní společnost oslabovaly. Západní společnosti historicky nevyrostly jen tak samy od sebe, nejsou to nějaké přirozené, tisíce let trvající podoby lidského soužití – jejich utváření naopak stálo mnoho úsilí, mnoho bojů a neustálé péče o to, aby nezdegenerovaly do archaičtějších, atavistických struktur vůdcovského státu, jaký prosazovali Hitler, Mussolini, Stalin, Franco a mnozí jiní.

Vysvětlování významu právního státu pro stabilitu a prosperitu západních společností je v Česku dlouhodobě a katastrofálně podceňováno. Právo je pro českou historickou zkušenost zkorumpovaným nástrojem vládnoucího režimu. Někdy se zdá, že u značné části obyvatel Česka není ani v představivosti místo pro fungující právní stát. Pokud ale nedoceníme právní stát, pak rozdíl mezi západním a východním kapitalismem mizí a lidská práva stejně jako všechna ostatní práva jsou jen instrumenty mocenského soutěžení různých režimů.

Tento právní nihilismus ovšem destruuje Českou republiku po celou dobu její existence zejména zevnitř. Fascinace Čínou a Ruskem je ve skutečnosti fascinace kuponovou privatizací, ekonomickou kriminalitou na způsob lehkých topných olejů, lihovou mafií, exekutorskou mafií apod. Jestli se chceme těchto zhoubných jevů zbavit, nesmíme jít čínskou cestou, ale cestou našich západních partnerů z Evropské unie.

Vytisknout