Analytici varují, že je třeba výrazných změn v evropské bezpečnostní politice

EU je "obklíčena a ohrožena"

30. 3. 2016

Dlouhodobý boj, v němž teroristé mohou náhodně útočit na veřejnou dopravu a místa, kde se shromažďuje větší množství lidí, může způsobit hluboké ekonomické a politické škody.

Od listopadových útoků v Paříži byla Belgie tvrdě kritizována za zpravodajské a politické nedostatky při monitoringu místních džihádistických komunit, což ještě podpořilo turecké prohlášení, že Ankara varovala Belgii při deportaci nejméně jednoho z podezřelých. Toto odhalení přimělo dva belgické ministry, aby nabídli svou rezignaci.

EU má problémy s efektivním sdílením zpravodajských informací, překážky jsou národního a byrokratického charakteru. Podle analytiků bude propojení 28 národních agentur do funkčního celku vyžadovat větší zdroje.

Na mimořádném jednání v Bruselu minulý čtvrtek evropští ministři spravedlnosti a vnitra vydali prohlášení vyzývající Evropský parlament k přijetí legislativy, která poskytne bezpečnostním složkám v celé EU přístup ke kompletní databázi pasažérských záznamů z letišť. Dohadování mezi jednotlivými národními agenturami tento proces po léta blokovalo. Ani po útoku na pařížský magazín Charlie Hebdo 13. listopadu se situace nezměnila.

"Uprchlická krize přitáhla naši pozornost k nedělitelnosti vnitřní a vnější politiky - obranné politiky a politiky v oblasti policie," vysvětluje profesor Jolyon Howorth, analytik evropské bezpečnosti a obrany. Úsilí EU rozvinout společnou bezpečnostní a obrannou politiku se soustřeďuje na budování kapacit pro vnější vojenské a civilně-vojenské mise, ale nic z toho není přiměřené problému domácího terorismu, upozorňuje Howorth. "Takže vynalézáme zcela nový přístup, zcela novou oblast politiky týkající se koordinovaného a integrovaného celoevropského boje s terorismem."

Evropská bezpečnostní agentura Europol v lednu dospěla k závěru, že od pařížských útoků se strategie IS zřejmě změnila. Namísto spoléhání na samostatně se rekrutující "osamělé vlky" (jako to na Západě po 11. září až dodnes dělá al-Káida - KD) poskytují džihádisté zahraničním bojovníkům nákladný specializovaný výcvik v technikách ve stylu speciálních operací. Takoví bojovníci se vetřeli nazpět do evropských měst a rozptýlili se, přičemž operují jako nezávislé teroristické buňky.

(Ve stávajícím měřítku by podobná operace byla zcela nemožná, kdyby na každého aktivního teroristu nepřipadalo několik osob, jež mu poskytují logistické zázemí a krytí. Když Barack Obama v programu podpory syrské opozice zamítl investice do takovéhoto zázemí, odsoudil nákladně vycvičené a vyzbrojené povstalce k brzké smrti krátce po návratu do Sýrie. IS takovou chybu zjevně nedělá - KD.)

Změna strategie teroristů vedla ke svalení břemena sledování a bránění v teroristické činnosti nepřiměřeně na bedra místních policejních oddělení, která jsou často vážně personálně pod stavem a nedokážou sledovat velké počty podezřelých, jež žijí v Bruselu a ve Francii. Nábor a výcvik zabere léta a vyžádá si náklady, které si jen málokdo přeje vynaložit právě na tento účel, nebo si je dokonce nemůže dovolit.

Panuje přesvědčení, že v Bruselu existuje největší koncentrace džihádistů v Evropě. Hlavní město EU navíc ale trápí i strukturální problémy. Je rozděleno na 19 čtvrtí bez centrálního municipálního úřadu - a policie, která má často potíže jazykového charakteru, těžko proniká do etnických předměstí jako Sint-Jans-Molenbeek, kde se místní často staví policii na silný odpor.

"Takže schopnost skrýt se jako ryba v moři (Aluze na Maův citát: "Povstalec se musí pohybovat mezi lidem, jako ryba plave v moři" - KD) v tomto typu čtvrtí je dost značná," vysvětluje Howorth.

Problémy v Bruselu jsou do značné míry emblémem toho, co se děje na úrovni celé EU.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout