Jak vyřešit uprchlickou krizi

3. 2. 2016

Evropské země jsou všechny signatářem Úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951 - jednoho z obrovských úspěchů období po ukončení holocaustu - a tak mají povinnost poskytovat uprchlíkům útočiště.

V Londýně bude ve čtvrtek zahájena mezinárodní konference Support Syria - Podpořte Sýrii. Britská vláda usiluje o radikální zvýšení finanční pomoci pro země přijímající uprchlíky, jako je Jordánsko, pokud tyto země dovolí uprchlíkům, aby mohli vstoupit na tamější pracovní trhy. Předpokládá se, že by to znamenalo, že více Syřanů zůstane na Blízkém východě.

Velké finanční pomoci pro uprchlíky je samozřejmě zapotřebí, avšak je naivní se domnívat, že to zmenší vlnu uprchlíků přicházejících do Evropy. Nových pracovních příležitostí totiž bude jen málo a pokud budou vůbec k dispozici, bude to až za mnoho měsíců.

Mezitím je možné, že do Evropy přijde dalších 300 000 uprchlíků. Ve snaze zvládnout uprchlickou krizi je nezbytné, aby mezinárodní společenství podniklo několik dalších kroků, píše list Guardian:

1. Je nutno zvýšit hromadné přijímání uprchlíků do evropských zemí

Evropští politikové se obávají vzbouření vlastních občanů, a tak odmítají přijmout do vlastních zemí větší počty uprchlíků ze zemí, jako je Jordánsko. Avšak do Evropy jich stejně přišlo více než milion - částečně proto, že ztratili důvěru v oficiální proces přijímání uprchlíků.

Vzhledem k tomu, že je fyzicky i právně nemožné zabránit uprchlíkům v příchodu do Evropy, bylo by rozumné zpomalit a zvládnout jejich příchod nabídkou realistické možnosti oficiálního přijetí v evropských zemích.

To by totiž způsobilo, že uprchlíci, kteří nyní riskují životy přeplouváním na vratkých člunech do Evropy, by na druhém břehu Středozemního moře počkali na svou reálnou, oficiální a bezpečnou možnost příchodu do Evropy.

Andrew Harper, šéf Úřadu pro uprchlíky v Jordánsku, si povšiml, že z Jordánska přestali uprchlíci tolik odcházet, když jim přislíbila Kanada, že jich 25 000 přijme. "Bude-li existovat možnost, aby rodiny nemusely riskovat život, uprchlíci si ji samozřejmě zvolí," říká Harper. "Pokud žádná taková možnost nebude existovat, budou riskovat život přeplavbou přes moře."

2. Přijmout společnou evropskou azylovou strategii

Evropské země jsou všechny signatářem Úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951 - jednoho z obrovských úspěchů období po ukončení holocaustu- a tak mají povinnost poskytovat uprchlíkům útočiště.

Dokud budou různé země praktikovat různou azylovou politiku, některé ponesou větší uprchlické břemeno než jiné, protože uprchlíci přirozeně jdou do těch zemí, které jim nabídnou největší stabilitu.

Evropa musí standardizovat azylový proces po celé EU, aby se uprchlíkům dostávalo téhož zacházení, téže pomoci a téhož práva na pobyt v jakékoliv zemi EU.

V rámci tohoto procesu musí si evropské země také vytvořit proces sdílení uprchlíků mezi sebou, aby země na frontové linii nebyly přeplněny statisíci uprchlíků na svém území. Většina zemí to odmítá, protože se obává potíží spojených s jejich integrací, avšak alternativou je nedělat nic, což ovšem jen povede k ještě většímu chaosu.

3. Je nutno poskytnout pomoc i Afgháncům a Iráčanům

 Polovinu uprchlíků přicházejících do Evropy tvoří Syřané, další čtvrtinu Afghánci a poslední čtvrtinu Iráčané. Jejich země jsou skoro tak nefunkční jako Sýrie. Součástí řešení musí být i pomoc pro ně.

4. Je nutno přimět země v Perském zálivu a Spojené státy, aby výrazně pomohly

Saúdská Arábie a Sjednocené arabské emiráty se také silně angažují v syrské válce, ale stejně jako Západ odmítají pomoci jejím obětem. Musejí přijmout více uprchlíků, aby ulehčily břemeno svým arabským sousedům. Amerika po válce ve Vietnamu přijala 800 000 uprchlíků z Vietnamu. Je z toho zjevné, že integrační politika fungovala v minulosti a bude fungovat i v budoucnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Evropská unie | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.2. 2016