Profi odboráři opět s křížkem po funusu

2. 2. 2016 / František Štván

Aby bylo od počátku jasno. Historický vznik odborů považuji za jeden ze zásadních pilířů držící záda pracujících v civilizovaných zemích ve vzpřímené poloze. To však neznamená, že musím stejně pozitivně vnímat odborovou činnost konkrétních profi odborářů. Dnešní situace na Karvinsku je toho polopatickým důkazem.

Proč například uvolnění horničtí odboráři a samozřejmě nejen oni, neradili horníkům nevyfárat, když Bakala nesplnil závazek, v případě prodeje bytů přednostně oslovit s mimotržní nabídkou ty co v nich bydlí? Proč to samé neradili horníkům, když se rozhodovalo, zda mají přijít o svá "bolševická" důchodová privilegia?

Proč uvolnění odboroví předáci, jejichž povinností je pozorně sledovat hospodaření firmy, například nespustili oprávněný varovný povyk s výstrahou, že si to horníci nedají líbit, když se vlastníci dolů rozhodovali vzít půjčku cca šedesát miliard korun na své dividendy, přičemž za stejný časový úsek měly doly jen poloviční zisk?

I člověk pouze obdařený selským rozumem, natož odborovým, musel vědět, že dluhová služba za miliardový úvěr bude splácena na úkor horníků, kteří ji svoji prací budou muset na úkor zvyšování svých platů zaplatit. Mohu se pouze domnívat, že se uvolnění odboroví horničtí předáci měli u "Bakalů" možná tak dobře, až hůř viděli a slyšeli, což jim zamezilo chovat se jako skuteční zástupci pracujících a ne jako sytí ulamovači hrotů případné hornické nespokojenosti.

Uvolnění odboroví zástupci horníků vždy byli a jsou součástí ryby, která dlouhodobě a nepřehlédnutelně smrdí od hlavy.

Teď si uvědomuji, že možná ztratili i čich. Ani bych se nedivil, že potápějící loď opustí stejně jako námořní kapitáni jako poslední. Na rozdíl od námořních kapitánů to pro ně nebude mít stejně fatální následky, neboť se do záchranných člunů nacpou na úkor těch, kteří by měli mít přednost a kteří jim důvěřovali.

Vytisknout