Polsko: Zrovna v této chvíli PiS překračuje Rubikon

23. 12. 2015 / Tomasz Oryński

Blesková válka strany Právo a spravedlnost probíhá tak rychle, že žádný z opozičních poslancí neměl dosud ani možnost si přečíst navrhovaný nový zákon, nemluvě o tom, že by měl možnost ho analyzovat a připravit se na debatu. Ale ono je to jedno, protože žádná debata není povolena. Šéfové parlamentních komisí a mluvčí parlamentu ze strany Právo a spravedlnost porušují všechny zvyklosti polského parlamentu a prostě nedovolují opozičním poslancům vyjádřit žádné pochybnosti nebo vůbec učinit jakékoliv oficiální připomínky. Pokud se jim podaří cokoliv podat, okamžitě to většina strany Právo a spravedlnost odmítne. Všechno, co není v souladu se změnami připravovanými stranou Právo a spravedlnost, je považováno za "nekonstruktivní", a tak, když se opoziční poslanec pokusí promluvit, strana Právo a spravedlnost mu vypne mikrofon. Ti, kdo odmítnout přestat mluvit, jsou postihováni tvrdými finančními pokutami. Zástupce Helsinského výboru pro lidská práva, který byl pozván do parlamentu na jednání, odešel z budovy poté, co měl osm hodin zvednutou ruku - promluvit mu nebylo dovoleno, navzdory tomu, že o to opakovaně žádali opoziční poslanci.

Parlamentní procedury se proměnily ve svou parodii běheme zasedání komise, která pracuje na novém zákonu týkajícím se ústavního soudu. Poslankyně ze strany .Nowoczesna předložila návrh, aby byla další práce této komise odročena až na 7. ledna. K velkému překvapení strany Právo a spravedlnost byl její návrh přijat. To vyvolalo paniku - zjevně si předseda komise nepovšiml, že někteří poslanci strany Právo a spravedlnost asi šli během tohoto hlasování na záchod nebo někam jinam. Ale to bylo rychle napraveno - Stanisław Piotrowicz ze strany Právo a spravedlnost předložil návrh, aby bylo hlasování prohlášeno za neplatné na základě falešného tvrzení, že jeden z poslanců, kteří hlasovali, není členem této parlamentní komise. Navzdory tomu, že to byla zjevná lež, o čemž je možné se přesvědčit z televizních i parlamentních kamer, jeho návrh byl přijat díky dodatečným poslancům ze strany Právo a spravedlnost, kteří byli spěšně posláni do místnosti. A tak, navzdory protestům opozice, byl při druhém hlasování návrh strany .Nowoczesna byl zrušen. Když zpochybnila Občanská platforma legálnost tohoto postupu, její poslance umlčela strana Právo a spravedlnost argumentací, že její námitky jsou "nekonstruktivní". A tímto způsobem se dostal nový zákon o ústavním soudu před poslance ve sněmovně, kde byl během několika hodin ve stejné atmosféře schválen. Jako poslední plivnutí do tváře opozice, jak v parlamentě, tak v ulicích, přivítali poslanci strany Právo a spravedlnost tento výsledek skandováním "demokracie".

Nový zákon o ústavním soudu ho proměnil v čistě dekorativní orgán. Hlavní změny jsou tyto:

1. Dosud měl ústavní soud právo dávat určitým případům kvůli jejich významu při projednávání přednost. Od nynějška bude muset ústavní soud projednávat všechny případy přísně chronologicky, podle pořadí, v němž byly ústavnímu soudu předloženy.

2. Ústavní soud musí zrušit práci na všech právě projednávaných případech a začít na nich pracovat znovu od začátku podle nových předpisů.

To znamená, že i kdyby byl nynější nový zákon předložen ústavnímu soudu, v nejlepším případě o něm bude moci rozhodovat až za několik let, až poté, co zpracuje frontu případů, vytvořenou předpisem zmíněným v podmínce 2. Ve snaze ústavní soud zcela ochromit množstvím nezpracovaných případů, byl zaveden nový předpis, který vyžaduje odklad tří nebo šesti měsíců (podle druhu případu), než dojde ke slyšení. Ve snaze zabránit ústavnímu soudu, aby projednal nový zákon s nejvyšší prioritou, strana Právo a spravedlnost zavedla nezvyklé pravidlo, podle něhož je nový zákon závazně platný okamžitě.

Další změny porušují ústavní pravidlo nezávislosti soudců, protože dávají prezidentu a vládě právo zahájit disciplinární řízení proti soudcům (dosud smělo takové disciplinární řízení proti soudcům být zahájeno jen valným shromážděním ústavního soudu). A pokud tento signál nebude soudcům ústavního soudu stačit k tomu, aby řádně porozuměli, jaké verdikty mají vytvářet, vždycky ještě existuje bezpečnostní záruka: Vláda bude mít možnost odmítnout zveřejnit verdit, pokud dojde k názoru, že ho bylo dosaženo "flagrantním porušením předpisů". Avšak i kdyby se podařilo ústavnímu soudu řešit případy, které jsou pro stranu Právo a spravedlnost důležité, nový předpis vyžaduje, že na většině jednání ústavního soudu se musí podílet 13 ze všech 15 soudců ústavního soudu. To znamená, že strana Právo a spravedlnost může zablokovat všechna rozhodnutí ústavního soudu jen tím, že má u ústavního soudu pouze několik soudců. To je také špinavý trik, protože má-li činit ústavní soud nyní jakákoliv rozhodnutí, bude muset dovolit protizákonně zvoleným soudcům ze strany Právo a spravedlnost, aby se jednání účastnili, jinak soud nebude považován za usnášeníschopný. Ve světle tohoto všeho se zdá být zrušení práva tribunálu odvolat prezidenta, pokud by neměl schopnost vykonávat svou funkci (kdyby například upadl do komatu) jen bezvýznamným nesmyslem.

Vzhledem k tomu, že byl tento skandální zákon nyní schválen v Sejmu, bude ho muset přijmout Senát, horní komora polského parlamentu, což se považuje za pouhou formalitu, protože strana Právo a spravedlnost tam má 61 ze 100 poslanců. Zákon pak musí také podepsat prezident, který nebude mít jinou možnost, a protože už prezident několikrát porušil ústavu, může se za to vyhnout odpovědnosti pouze tím, že udrží stranu Právo a spravedlnost u moci.

Pro stranu Právo a spravedlnost je nový zákon o ústavním soudu překročením Rubikonu. Jedinou nadějí, jak by lidé mohli zabránit tomuto ústavnímu podvodu, jsou demonstrace v ulicích. Nikdo by nebyl překvapen, pokud by strana Právo a spravedlnost už nepřipravila potřebné zákony na omezení občanských svobodu. Už je slyšet hlasy, že hrozí nebezpečí zavedení přísného dohledu nad internetem a podřízení právního systému přímému dohledu ministra spravedlnosti, čímž by byla porušena ústavní nezávislost. Avšak budou lidé, kteří doufali, že zvolením strany Právo a spravedlnost se pomstí establishmentu, a těšili se, že dostanou 500 zlotých přídavků na děti, ochotni brzo znovu vyjít ve velkých počtech do ulic? Výbor na obranu demokracie je jistě silný, je však dostatečně silný na to, aby ho podpořila všeobecná veřejnost? Strana Právo a spravedlnost zavádí své protiústavní reformy velmi rychle, a až vyjdou lidé do ulic v důsledku krachu ekonomiky (protože ekonomické reformy strany Právo a spravedlnost jsou všeobecně považovány za recept na katastrofu), už může být pozdě, protože mezitím se Polsko stane státem Lukašenkova stylu a páriou v Evropě.

Vytisknout