Nesnesitelná lehkost amerického "boje proti Islámskému státu"

12. 12. 2015

- profesionálně by zhodnotily míru teroristického nebezpečí a komunikovaly by ji veřejnosti. A jak ukazují četné vědecké studie, hrozba terorismu v USA je naprosto minimální. Pravděpodobnost, že americký občan bude usmrcen teroristou, je každoročně 1 ku 4 milionům. Američtí politikové mají povinnost, kterou neplní, vysvětlovat občanům, že hrozba terorismu je nesmírně malá.

- pořádaly by otevřenou diskusi o tom, do jaké míry necitlivá, krutá a sobecká americká zahraniční politika v mnoha částech světa terorismus vyvolává. Toto tvrzení v žádném případě terorismus neomlouvá, avšak v Americe chybí veřejná diskuse o tom, proč vzniká protiamerický terorismus. Něco s tím bude mít společného nekritická podpora pro Izrael a pro režimy, jako je Saúdská Arábie, Egypt a Pákistán. Lidé v Americe mají tendenci věřit, že extremistické násilí vzniká z vakua, že ho prostě páchají iracionální šílenci a že to nemá nic společného s americkou zahraniční politikou. Avšak Spojené státy nesou přímou či nepřímou vinu za smrt statisíců muslimů v posledních desetiletích, takže by bylo překvapující, kdyby se za to někdo někdy nechtěl pomstít. Životně důležité je porozumět původu problému a nedělat věci, které problém vytvářejí.

- vznikla by v USA seriozní diskuse o práci médií. Kdykoliv dojde k teroristickému incidentu, rozhlas a televize to obrovským způsobem zveličí. Tato pavlovovská reakce je přesně to, v co Islámský stát doufá. Média pracují tak, jako by je Islámský stát přímo platil. Média přesvědčí lidi, jimž nic nehrozí, že se musejí opravdu bát, a promění relativně slabé hnutí, jako je Islámský stát, v celosvětovou hrozbu, která ohrožuje každého z nás. Vláda by měla s médii debatovat o tom, jakou by měla mít média v této věci politiku. Je velkou otázkou, zda by Islámský stát organizoval teroristické atentáty, kdyby informace o nich se objevily v novinách na straně 17, nebo kdyby jim věnovala televize ve zpravodajství na konci 30 vteřin. Kdyby nikdo teroristickým útokům nevěnoval pozornost, strategie teroristů by se rozložila.

- lidé by se víc snažili teroristy zdiskreditovat, marginalizovat, zesměšňovat a ztrapňovat. Role humoru je nesmírně důležitá. Měli bychom Islámský stát zobrazovat jako ignoranty, zaostalce, nekompetentní hlupáky, pitomce a vůbec lidi, kteří se chovají absurdně. Za druhé světové války Chaplinův film Velký diktátor brilantně zesměšnil fašistické předáky, jako byl Adolf Hitler. Hollywood vyráběl kreslené filmy, v nichž byli Hitler a nacisté zobrazováni jako komické figury. Proti demagogům je velmi obtížné argumentovat. Avšak pokud je zesměšníte, zvítězili jste nad nimi.

- by se chovaly strategičtěji a důrazněji vůči svým spojencům. Kritizovaly by například Turecko, že bojuje proti Kurdům, kteří bojují proti Islámskému státu, i za prostupnost tureckých hranic se Sýrií, kudy se pašují zbraně, ostře by se postavily proti Saúdské Arábii a jejímu exportu wahhabismu a jejím vazbám na islamistický extremismus. Také by Spojené státy daly jasně najevo Izraeli, že to, jak Izrael zachází s Palestinci, je otázkou americké národní bezpečnosti, a že Izrael musí vytvořit podmínky pro vznik nezávislého palestinského státu.

Proč nic z toho Amerika neudělá? Je totiž země, která má obrovské štěstí. Její občané konec konců vědí, že žádné tyto problémy ji vlastně vážněji neobtěžují, a nemají tedy potřebu mezinárodní problémy řešit na úkor svého pohodlí či nějakého osobního zájmu. Budou tedy nadále dělat jen povrchní, irelevantní pitomosti a problém terorismu zůstane neřešen.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout