Pět způsobů, jak v zimě zachránit životy uprchlíků

4. 11. 2015


Řecká humanitární pracovnice Fotini Rantsiou, která pracuje pro agenturu OCHA koordinující nouzovou pomoc OSN, strávila tři měsíce jako dobrovolnice na ostrově Lesbos.


Zatímco ve východním Středozemí přibývá mrtvých, když si bouřlivé moře vyžádalo jen za minulý týden životy nejméně 70 lidí, včetně mnoha dětí, pomalá a rozdrobená reakce na uprchlickou krizi vypadá stále neúčinnější.

Summity a akční plány si vyžádaly měsíce a stále nezajistily uprchlíkům žádnou alternativu k variantě umístit své děti na vratká plavidla a zaplatit značnou sumu pašerákům.

V pátečním parlamentním proslovu řecký premiér Alexis Tsipras řekl poslancům, že se cítí "jako člen tohoto evropského vedení zahanben, jak kvůli neschopnosti Evropy vyrovnat se s tímto lidským dramatem, tak kvůli úrovni debaty na vyšší úrovni, kde si problém přehazují jako horkou bramboru."

EU plánuje přerozdělit 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do jiných členských států, což mělo snížit tlak na hraniční státy a obnovit pořádek v registraci žadatelů. Jenže do této chvíle to pouze zvýšilo chaos na ostrově Lesbos, což je jediné zatím otevřené registrační centrum fungující v Řecku.

Kromě neschopnosti řádně zvládnout implementaci plánu, což vytvořilo dodatečné humanitární potřeby, plán na relokaci také nemá žádný vztah k zachraňování životů. Aby mohli v Evropě požádat o azyl, uprchlíci musejí stále spoléhat na pašeráky, kteří je přepravují do Řecka nebo Itálie, čímž se po cestě vystavují značnému nebezpečí. Než se vydají z Turecka nebo Libye do Evropy, jsou často terčem vyhrožování, jsou oloupeni a vydíráni, zatímco mnoho lidí poté usedá do gumových nebo vetchých dřevěných plavidel, která nemohou na zimním moři obstát.

Tím že EU nutí uprchlíky, aby před registrací cestovali do Evropy, výrazně zvýšila poptávku po pašerácích a navýšila jejich zisky.

Avšak existují alternativní řešení schopná chránit životy a lidskou důstojnost.

1. Registrovat žadatele o azyl v Turecku a přepravit je přímo do azylových zemí v EU

To by vyžadovalo, aby EU spolupracovala s Tureckem na zřízení přijímacích a registračních center. Nicméně toto není mezi prvky plánu, který EU s Ankarou projednávala. Místo toho se plán soustředí na posílení pomoci Turecku výměnou za jeho spolupráci při stíhání plavidel a likvidaci pašeráckých sítí.

2. Otevřít pro žadatele o azyl oficiální hraniční přechod mezi Řeckem a Tureckem

To by zahrnovalo registraci žadatelů o azyl v Řecku v Evrosu, kde se nacházejí dva oficiální hraniční přechody. Řecké a turecké úřady by musely spolupracovat při výstavbě infrastruktury, která by sloužila příjmu a ubytování velkého počtu lidí, a organizovala by jejich dopravu k další hranici s Makedonií, která leží asi 500 km na západ. Pohraniční plot by mohl být zachován, aby odrazoval lidi od překračování hranice na nebezpečných místech, jako jsou zimní záplavové oblasti řeky Evros, nebo oblasti, kde mohou dosud ležet miny.

3. Usnadnit žadatelům podání žádosti o evropská víza v sousedních zemích

Mohlo by se většímu počtu žadatelů o azyl povolit žádat o víza nebo i azyl z humanitárních důvodů a z důvodů spojování rodin na evropských velvyslanectvích a konzulátech. Syřané by měli být schopni získat víza na velvyslanectvích v Libanonu, Jordánsku a Turecku, zatímco Afghánci by měli mít možnost žádat v Íránu. Takové kroky už byly podniknuty v minulosti s účastí UNHCR, například kvůli uprchlíkům z Indočíny v 70. letech.

4. Povolit takzvaným ekonomickým migrantům vstup do EU podle bodového systému

Členské státy EU mohou stanovit roční migrační cíle vypracované na základě svých potřeb pro konkrétní potřeby. Potenciální migranti pak mohou žádat a získat pracovní víza podle toho, kolik bodů obdrží za své dovednosti. Různé země včetně Austrálie, Kanady a Velké Británie už takové systémy používají.

5. Výrazně posílit humanitární aktivity

Než bude možno zavést alternativní řešení, EU musí najít způsob, jak lépe zvládat pohyb migrantů a uprchlíků do Evropy a skrze ni, aby se vyhnula jinak neodstranitelné ztrátě životů na evropské půdě během nadcházející zimy.

Řecko musí získat podporu pro své zdravotnické a záchranné služby, pobřežní stráž, policii a zařízení zpracovávající žádosti o azyl. Současné úsilí neziskových organizací, dobrovolníků a agentur OSN jednoduše nestačí k tomu, aby adekvátně zabezpečilo enormní a rostoucí potřeby přicházejících uprchlíků. Státní úřady musejí zpracování plánů koordinovat s EU a mezinárodními agenturami. Potřeby hostitelských společenství na místech jako je Lesbos, jejichž dostupné zdroje se snížily kvůli ekonomické katastrofě a jež čelí kvůli uprchlické krizi významnému traumatu, je také třeba vzít v úvahu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 4.11. 2015