Channel Four News: Uprchlické kvóty. Příliš málo a příliš pozdě

23. 9. 2015

Dnes brzo ráno jsme přejeli z Chorvatska do Maďarská přes vzdálený pohraniční přechod. Člověk by si myslel, že se Maďarsko připravuje na válku. Externí schengenskou hranici EU hlídaly ozbrojená vozidla s kulomety. Přes noc schválil maďarský parlament zákon, nařizující armádě, aby zaujala místo na hranicích, proti tomu, co maďarský premiér charakterizuje jako "invazi muslimů".

Na jižním okraji Evropy vzniká nová železná opona. Je umístěna po celé maďarské hranici se Srbskem a rozšiřuje se nyní i na hranici s Chorvatskem. Na maďarské hranici je nyní množství vojáků a vojenské techniky. Vítejte v Maďarsku!

Populistický pravicový politik v této zemi, Viktor Orbán, přislíbil, že tvrdě zasáhne proti přílivu uprchlíků a bude hájit to, co charakterizoval jako "křesťanskou kulturu". Avšak Chorvatsko, které za dobu kratší než týden odvezlo na maďarské hranice 30 000 žadatelů o azyl, ho donutilo, aby dopravil tyto uprchlíky na hranici bohatších členských států EU dále na severu. Včera v budapešťském parlamentě řekl Viktor Orbán, že je "ohrožena celá Evropa".

Orbán: "Imigranti nám netlučou jenom na dveře. Rozbíjejí je. Ne pár stovek, ne pár tisíc, ale několik stovek tisíc. Vlastně je Maďarsko v obležení mnoha milionů migrantů. Tohle nikdy neskončí. Jejich rezervy jsou obrovské a miliony lidí se připravují na cestu."

Na maďarském nádraží jménem Hegyeshalom, na severozápadní rakouské hranici, vystoupilo z vlaku, který přijel z chorvatské hranice, 1400 lidí. Viktor Orbán se posmíval politikům v Bruselu, že těmto lidem říkají uprchlíci. Avšak OSN trvá na tom, že to uprchlíci jsou.

Z nádraží jsou nasměrováni směrem k Rakousku. Jak daleko přátelštější rakouští vojáci vítají nové příchozí, přicházejí zprávy z Bruselu, že hašteření mezi členskými zeměmi EU, kam umístit nové příchozí, dosáhlo horečnatého stavu. Avšak toto hašteření a rozhodnutí o tom, kam umístí 140 000 uprchlíků nebude vůbec nic znamenat tady, kde tito lidé končí. Přicházejí do Evropy v tak obrovských počtech, že za 20 dní tu bude dalších 120 000 lidí.

Tomuto muži trvalo 15 dní, než se sem dostal z města Mazar-i-Sharif v Afghánistánu.

Reportér: Jak se cítíte, že jste konečně tady?

Afghánec: Jsem opravdu šťastný. Všichni se tady usmívají. Ano. Děkuji EU, děkuji zejména dobrovolníkům. Jsou to tak hodní lidé.

Reportér: A myslíte si, že vás v Evropě přivítají vřele?

Afghánec: Ano, ano.

Reportér: Jaká máte očekávání? Co chcete teď dělat?

Agfhánec: Já tady budu v budoucnosti žít a taky taky umřu.

Rakouský voják mluví do megafonu arabsky.

Reportér: Rakouský voják, sám imigrant druhé generace, nabízí přichozím ujištění a informace v arabštině. Trvalo to asi dvě hodiny, než všech 1300 lidí nastoupilo do autobusů, které je odvezly do přijímacích středisek po celém Rakousku. Většina z nich ale chce dál. Německo, Švédsko, Francie. Británie.

Jak stáli a čekali, evropští ministři vnitra konečně hlasováním schválili plán na povinné uprchlické kvóty na rozdělení 120 000 uprchlíků. Čtyři bývalé členské země sovětského bloku se proti tomu postavily, ale byly přehlasovány. Úřad OSN pro uprchlíky už ten plán označil za irelevantní pro tuto nejhorší humanitární krizi za mnoho desetiletí. Cílem bylo umožnit vedoucím představitelům EU prezentovat světu jednotný postoj na středečním mimořádném summitu. Namísto toho to odhalilo hluboké rozpory. A lidská vlna stále roste.

Moderátor Jon Snow: V podstatě tato dohoda EU je Německo, vnucující svou vůli jiným, vnucující kvóty zemím, které jsou rozhodnuty tomu vzdorovat. Inkoust na té dohodě ani ještě neuschl, když slovenský premiér prohlásil, "Pokud já budu premiérem, žádné uprchlické kvóty tu nebudou platit." Máme tady našeho zahraničněpolitického korespondenta Jonathana Rugmana. Je to dohoda, kterou státy splní,

Jonathan Rugman: Já si ani nejsem jist, že je to dohoda. Je to rozhodnutí. Rozhodnutí učiněné v hněvu většinou členských států EU. Čtyři hlasovaly proti. Některé státy poukazují na to, že mají na své straně zákony EU, takže tyto kvóty jsou vynutitelné. Slovensko tvrdí, že je nezavede. Tak uvidíme, jak to dopadne. Většina z těchto 120 000 lidí budou Syřané, Eritrejci, Iráčané. Kteří jsou v Řecku a v Itálii a zažádali o azyl. Budou teoreticky rozmístěni po Evropě. A 54 000 z nich se zřejmě bude rozdělovat až příští rok a ti budou ve střední Evropě, vzhledem k tomu, že v posledních dvou měsících prošli střední Evropou. Avšak klíčové je, že tato dohoda nám neposkytuje dlouhodobý mechanismus pro budoucí rozdělování uprchlíků a žadatelů o azyl. To ale ovšem potřebujete, aby k tomuto chaosu nedošlo zase úplně znovu.

Vytisknout