Jakmile onemocním, nemám na činži. Úřady mi nepomůžou
2. 12. 2015 / Petr Hartman
Dopis od nemocného spoluobčana, jemuž čtenáři Britských listů v minulosti už pomohli. Systém v České republice kupodivu nemá pro lidi v jeho situaci záchrannou síť. Je nepochopitelné, že komunální úřad nenabídne nouzovou finanční pomoc. Pomůžou čtenáři i tentokrát?
Tenhle rok se mi opravdu nepovedl. Ke všem zdravotním problémům, kvůli kterým nejsem schopný platit nájem v plné výši, se přidávají komplikace v podobě nových potíží s již prodělanými zákroky. Díky článkům v Britských listech se mi telefonicky ozvala místní sociální pracovnice a kromě příslibu, že mi od města výhledově pomůže sehnat levnější bydlení, mi systém bohužel nedokáže jinak pomoci.
Těm, kteří můj příběh znají a několikrát mi v těžkých chvílích pomohli, musím z bolestí v srdci oznámit, že 10.9.2015 odešla na věčnost moje bytost z nejmilejších - fenka Sofie. V nedožitých devíti letech podlehla torzi žaludku. Byla se mnou celý svůj život a nikdy nenajdu slova, kterými bych jí adekvátně poděkoval za všechno, co pro mě udělala. Můžu jen doufat, že i já sem jí byl dobrým parťákem.
Mě bohužel opět čeká špitál a s tím spojené obavy o budoucnost co se zázemí a domova týče. Už několikrát jsem si ověřil, že v pokud stojím na nohou, dokážu to jakžtakž zvládnout. V okamžiku kdy omarodím a musím do nemocnice, nejsem následně schopen z nemocenské a důchodu prvního stupně uplatit nájem, služby, natož důstojné živobytí.
Vzhledem k tomu, že jsem tento rok 9 měsíců stonal po prodělaných zákrocích, mám opět deficit na nájemném. Přesto, že se zdravotní komplikace opět zhoršují a díky neuropatii chodím jen s velkými obtížemi, snažím se do poslední doby pracovat.
Nyní jsem na tom tak, že když půjdu s nohou k doktorovi, jistě půjdu opět do nemocnice. Za normálních okolností už bych k doktorovi nejspíš šel, protože mi sám kladl na srdce, abych případné komplikace nepodcenil, ale bohužel se nacházím v situaci, kdy si to nemohu dovolit.
Snažím se vydržet do příštího roku a obávám se, aby mě komplikace nedonutili strávit v nemocnici vánoce jako v loni. Bohužel po sečtení všech aktiv zjišťuji, že mi opět schází částka 21.000 Kč, abych si mohl nemocnici dovolit a měl se z ní kam vrátit.
Opět jsem dlouze zvažoval, zda mám právo opět čtenáře BL žádat o pomoc. Je to moc těžké rozhodování. Ale pokud chcete v sobě vůbec naleznout špetku optimismu a energie a nezabalit to úplně, potřebujete naději. A protože, žiju v chudé komunitě, která mi při nejlepší vůli není schopna pomoci, zůstali opět mojí jedinou nadějí čtenáři BL. Budete mi, prosím, ještě jednou ochotni pomoci překlenout těžkou dobu na účet 2110241859/2700. Děkuji, z celého srdce všem, kterým nebyl a není lhostejný příběh jednoho zoufalého člověka.
S přáním samých inspirativních zážitků,
Petr Hartman
Vytisknout