Politická situace v Británii se radikálně změnila

V nadcházejících všeobecných volbách budou rozhodovat tři různé druhy voličů

30. 3. 2015

Začněme skandinávským Skotskem. Pokud mají pravdu průzkumy veřejného mínění, příštímu britskému parlamentu bude dominovat otázka skotské nezávislosti. Skandinávské Skotsko je levicově sociálnědemokratické, ale zároveň i globalistické a proevropské. Jakákoliv anglická strana, která bude chtít se skotskými nacionalisty spolupracovat, bude muset tyto jejich postoje respektovat.

Dále v Británii existují velké hospodářské rozdíly mezi chudým severem Anglie a bohatým jihem. Jihovýchod Anglie včetně Londýna je daleko bohatší než ostatní Británie a tamější občané zaujali mentální postoj, který se týká všech tříd a všech etnik. Lidé na jihovýchodě Anglie rozumějí, že si užívají úspěchu Británie jako financionalizované ekonomiky. Chápou, že pokud tato finanční mašinérie funguje, i když prohlubuje společenskou nerovnost, jediným logickým krokem je si najít své místo v ní - ať už se stanete makléřem, anebo taxíkářem. Tony Blair pochopil, že k této změně v Británii dochází, a přizpůsobil Labouristickou stranu, aby získala volební podporu v částech jihovýchodní Anglie. Labouristé si ale mysleli, že tato změna proběhla v celé Británii a že Skotsko, Wales a severní Anglie labouristům zůstane loajální, když přijmou rétoriku nové finančnické pravice.

To se ovšem nestalo, a tak vznikla třetí geospaciální entita: postindustriální Británie. Ta se rozkládá především v severní Anglii, v jižním Walesu, v mnoha pobřežních městech a ve většině velkých vnitrozemských měst. Postindustriální znamená, že průmysl, který přežil, je vysoce technologický, je globálně zaměřený a zaměstnává naprosté minimum zaměstnanců. Avšak v těchto oblastech vládne velmi silné průmyslové sebevědomí, nepřátelský postoj vůči finančnickému kapitalismu, silná lokální totožnost, která je iritována, pokud je trh pracovních sil zglobalizován.

Mohou tyto tři skupiny koexistovat v jediném politickém systému? Během referenda o nezávislosti Skotska bylo zřejmé, že mnoho mladých Skotů si myslí, že "bohatí Jižané" v Anglii trvale podporují konzervatismus a liberalismus, a mohou tedy zablokovat levicově sociálnědemokratickou vládou, kterou si mnoho Skotů přeje.

"Bohatí Jižané" se opravdu nyní znovu mají dobře, především v důsledku toho, že je k dispozici 375 miliard liber kvantitativního uvolňování. Potíž je, že bohatství se šíří i na jihu Anglie pouze mezi lidi středního věku a starší. Mnoho mladých lidí si nemůže dovolit hypotéku a zuří, že jsou eliminováni z trhu s nemovitostmi.

Jediná z těchto tří skupin, která má pochybnosti, je postindustriální Británie. Skotští nacionalisté a angličtí konzervativci zachytili atmosféru svých volebních bašt dobře. Labouristická strana ne. I když lidé v postindustriálních městech hlasují pro labouristy, dělají to bez nadšení.

Postindustriální Británie má pocit, že se stala obětí dvou soupeřících, ale sebevědomých narativů, skotského a konzervativního, s nimiž nemá nic společného. Pohlédneme-li na situaci z tohoto hlediska, je jasné, že nadcházející volby jsou pro britskou Labouristickou stranu bojem o přežití. Labouristická strana si musí poradit s drastickými ztrátami ve Skotsku, udržet si anglická města a ty části jihoanglických měst, kde mladí lidé nemají přístup k hypotékám a nemovitostem.

Politika v Británii už není o tom, že soupeřící politické strany musejí přetáhnout na svou stranu centristické voliče. Vznikly tři různé politické ideologie, které jsou zřejmě neslučitelné se současným britským ústavním rámcem.

A o tom budou květnové britské všeobecné volby.

Podrobnosti v angličtině

Vytisknout