14. 9. 2014 / Daniel Veselý
Člověk nemusí být zrovna expertem na česká média středního proudu ani na spletitý konflikt na Ukrajině, aby mohl rozpoznat elementární fakta. Je více než zřejmé, že české sdělovací prostředky nepokrytě podporují mutaci Majdanu na východě Ukrajiny, vlastně boj ukrajinských vojáků a prokyjevských polovojenských skupin proti Kremlu a jeho proxy silám. Značně znepokojující je ale skutečnost, že se tak děje i za podpory fašistických a neonacistických elementů na ukrajinské politické scéně a v armádě.
Je nepochybné, že Putinův nacionalistický a autokratický režim nehraje na Ukrajině roli spasitele, spíš naopak, a je nutné ruské aktivity na Ukrajině kriticky a nezávisle hodnotit. Nicméně skutečnost, že v pučistické ukrajinské vládě sedí několik ministrů z krajně pravicové strany Svoboda ZDE, je pro mne velice znepokojující.
Světový židovský kongres (WSJ), který zahrnuje desítky židovských organizací na pěti kontinentech, a další židovská uskupení již loni označily ukrajinskou stranu Svoboda za antisemitskou a neonacistickou a nyní apelují na evropské vlády, aby ji, stejně jako řecký Zlatý úsvit a maďarský Jobbik, zakázaly ZDE .
Jak je možné, že české masové sdělovací prostředky dostatečně neupozorňují na tristní skutečnost, že v ukrajinské vládě figuruje neonacistická platforma -- alespoň tedy podle WCJ a dalších zdrojů? Je proti Putinovi legitimní podporovat cokoliv, tedy i vládu, v níž sedí neonacisté? A co zločinnost ukrajinské armády a prokyjevských guerill, jejichž apokalyptickou bitvu proti tyranskému Kremlu v ČR fanaticky a bez špetky vkusu podporují lidé jako senátor Štětina či novináři Luboš Palata, Petra Procházková a jiní ZDE? A proč vlastně hájit jednu ze stran, když obě páchají násilí a sledují své vlastní zájmy?
Německá televize ZDF v těchto dnech odvysílala záběry prokyjevských bojovníků, kteří měli na helmách nacistické symboly včetně hákového kříže ZDE.
Šlo o příslušníky Azovského batalionu. Jeden z reportérů se mluvčího tohoto bojového útvaru zeptal, zda mají jeho členové sklony k fašismu. Ten odpověděl, že v žádném případě vojáci nechovají náklonnost k fašismu; jeho slovy jde pouze o ukrajinské nacionalisty.
Samozřejmě, že neonacistické elementy v ukrajinských bojových jednotkách a na politické scéně nelze paušalizovat, nicméně nejde o ojedinělý případ. O Azovském batalionu, jehož záštitou jsou populární symboly neonacistických skupin, jako je Vlčí hák a oblíbený symbol SS Černé slunce, a dalších prokyjevských bojových útvarech (například Donbaský batalion ZDE) se otevřeně píše jako o "neonacistických skupinách ZDE".
Celkem na východní Ukrajině válčí asi 50 proukrajinských paramilitárních útvarů. Tyto bojové složky však operují pod Národní gardou, a ta spadá přímo pod ukrajinské ministerstvo vnitra ZDE". Někteří z jejich velitelů dokonce přemýšlejí o politické kariéře a budou kandidovat v ukrajinských volbách. Pokud by tito velitelé byli zvoleni, byly by neonacistické tendence na ukrajinské politické scéně posíleny.
Přestože se v řadách ruských separatistů a dalších proruských bojovníků prý vyskytují krajně pravicové tendence, mnohem více mne znepokojují neonacistické elementy v ukrajinské vládě a jejích ozbrojených silách.
Ukrajinskou koketerii s neonacismem ovšem ignoruje mnoho českých novinářů, kteří si stále "hýčkají" trauma z ruských tanků, což je ale velice alarmující a nebezpečné. Jestliže tito novináři a český mediální mainstream obecně nesoudně horují pro "ukrajinské bojovníky za svobodu" en bloc, vyzvedávají zároveň i ukrajinské neonacisty. To vnímám jako naprostou šílenost.
. Vytisknout26.9. 2014 / Štěpán Kotrba
poznámky každoročního účastníka konference Mediální reflexe, pořádané Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve dnech 23. - 24. 9. 2014 v Telči jako doplněk reportáže a kritického hodnocení téhož v článku Bohumila Kartouse. Konference, kterou R...