Ruská válka?

12. 9. 2014 / Milan Daniel

Panu Pavlovi Urbanovi se nelíbí petice Evropané proti válce. Tvrdí, že podporuje "ruskou válku", když mj. požaduje "zastavení jakékoli podpory (nelegitimní) vládě Ukrajiny", která podle něj "pomoc EU skutečně potřebuje".

K čemu tato "vláda" podle pana Urbana potřebuje pomoc? Kdo nastalou situaci zavinil a kde je její počátek?

Kdo vývoj na Ukrajině sleduje minimálně od února letošního roku, ví, že k prvnímu zlomu došlo střelbou na Majdanu, kterou ukrajinská "vláda" dodnes nevyšetřila (či odmítá vyšetřit a je za to kritizována i zprávou AI z minulého týdne), k druhému hromadnou vraždou v Oděse. Ano, Rusové následně obsadili Krym a status poloostrova kvazilegitimizovali proběhlým referendem. Jak by ale Krym dnes vypadal, kdyby toho nebylo? Jako Donbas? Souhlasím s tím, že ruský postup nebyl v souladu s ukrajinskou ústavou. Postup EU, která garantovala dohodu z 22. února mezi legálně zvoleným (byť špatným) prezidentem a opozicí a následně přikryla její porušení, porušení téže ústavy při odvolání prezidenta a následný nelegální stav mlčením, byl snad v pořádku?

Ukrajina ze všeho nejvíce potřebuje zastavení bojů. Tzv. příměří je dnes porušováno oběma stranami a těžko posuzovat ze vzdálenosti stovek kilometrů, kdo za to kde konkrétně může. Zájmů na změně situace je mnoho: Rusové nechtějí mít za plotem rozpínavé NATO, ruskojazyční Ukrajinci už nikdy nebudou žít v míru s lidmi, kteří jim zavraždili syny, bratry a a otce, rozbili domovy, školy, nemocnice a továrny, ukrajinští dobrovolníci ze sebe už nikdy nedostanou nenávist k Moskalům, kteří zabili, zranili či zajali jejich druhy a místní oligarchové se chtějí dostat zpátky ke svým majetkům, jež jim přestaly přinášet zisky. O dalších zájmech nemluvě.

Ukrajina je rozdělená země a není síla, která by ji dnes dala dohromady. Mluvit o územní jednotě je po tom všem, co na jejím území proběhlo, iluze. Co bude dál, je jedna velká otázka, odpověď na ni je bohužel podmíněná především tím, jakou která strana získá materiální a ekonomickou podporu. Pro nás, signatáře petiční akce Evropané proti válce, není rozhodná podpora té či oné strany, ale podpora práva obyčejných lidí na život v míru v zemi, kde jsou respektována základní lidská práva. Proto jsme se neobrátili na Rusko, ale na svou EU, která nás reprezentuje a podle nás jednoznačně selhala -- místo aby donutila tehdejší opozici k legálnímu postupu, podpořila nejdříve destrukci práva, potom destrukci země.

EU nevrátí lidem, již se vzepřeli vládě, která je zabíjí, ani životy, ani materiální hodnoty. Může ale zabránit dalším ztrátám.

Chápu ovšem, že by to zavánělo přiznáním.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.9. 2014