Joseph Stiglitz: Nezávislost Skotska přinese klady i zápory

14. 9. 2014

Avšak vyvolávání strachu, které se šíří, má velmi malou základnu ve faktech. Krugman například argumentuje, že větší ekonomika je efektivnější, malé ekonomiky podle něho živoří. Avšak nezávislé Skotsko bude součástí Evropské unie a velkým úspěchem EU je vytvoření velké hospodářské oblasti. A kromě toho, i malé státy, jako Švédsko, Singapur či Hongkong prosperují, zatímco daleko větší státy neprosperují. Daleko důležitější než velikost státu je realizace správné politiky.

Dalším příkladem neexistujícího problému je otázka měny. Existuje mnoho měnových uspořádání, která by fungovala. Skotsko může dál používat britskou libru - se souhlasem Anglie i bez něho. (Argument, že pokud by se to dělo bez souhlasu Anglie, Skotsko by nemělo právo rozhodovat o měnové politice, není zrovna přesvědčivý: I kdyby mělo určitý hlas, měnové politice by stejně dominovala Anglie). Protože je ekonomia Skotska a Anglie tak podobná, společná měna by fungovala daleko lépe než euro - i bez sdílené fiskální politiky. Avšak mnoho malých zemí má svou vlastní měnu - buď volnou, nebo s fixovaným kurzem, nebo "řízenou".

Základní otázka, jíž čelí Skotsko, je jiná. Je zjevné, že ve Skotsku existují společná vize a společné hodnoty - vize země, společnosti, politiky, role státu, hodnoty jako férovost, rovnost a šance pro všechny. Samozřejmě, ne všichni v této zemi souhlasí ohledně konkrétní politiky, ohledně citlivé rovnováhy komplikovaných kompromisů. Avšak skotská vize a skotské hodnoty jsou odlišné od těch, které převládly v Anglii. Skotsko má vysokoškolské vzdělání zadarmo pro všechny, Anglie zvyšuje univerzitní školné a nutí tak rodiče s omezenými finančními prostředky, aby si brali půjčky. Skotsko opakovaně zdůrazňuje, že si chce zachovat státem financované zdravotnictví, které bude bezplatně k dispozici všem, Anglie se posunuje směrem k privatizaci zdravotnictví. Některé tyto rozdíly jsou dlouhodobé: už před 200 lety byla gramotnost mezi skotskými muži o 50 procent vyšší než v Anglii a skotské univerzity účtovaly školné, které bylo pouhou desetinou toho, co účtovaly Cambridge a Oxford. (Vysoká gramotnost a široce rozšířené školní vzdělání ve Skotsku už od doby před 200 lety vedly k tomu, že Skotsko vynalezlo celou řadu základních dnes používaných věcí, například asfaltový povrch silnic, pneumatiky, parní stroj, jízdní kolo, telefon, televizi, penicilín, radar, insulín, pozn. red. BL.)

Rozdíly v těchto a dalších politických strategiích mohou během času vést nejen k velmi odlišné míře růstu, ale také, a to je ještě důležitější, k rozdílům v rozdělování příjmů a bohatství. Pokud Británie bude pokračovat ve své nynější strategii, kdy napodobuje americký model, je pravděpodobné, že důsledky budou podobné jako v USA - kde příjem typické rodiny už stagnuje čtvrt století, kdežto bohatí dál bohatnou.

Nezávislost může přinést i svou cenu - i když ta dosud nebyla přesvědčivě definována. Přinese ale také prospěch. Skotsko může investovat do přílivové energetiky, do mladých lidí, může usilovat o zvýšení podílu ženských pracovních sil a poskytnout vzdělání pro první roky života - to všechno je nezbytně nutné pro vytvoření spravedlivější společnosti.

Skotsko může realizovat tyto investice při vědomí, že profit z nich může zpětně získat prostřednictvím daní. Za nynější situace jsou totiž zisky z této sociální strategie Skotska odčerpávány do Anglie.

Důležitou otázkou pro Skotsko tedy nejsou specializované otázky o tom, jak to bude s měnou, anebo zda velké ekonomiky jsou efektivnější, ale zda budoucnost Skotska - jeho sdílená vize a jeho sdílené hodnoty, které jsou natolik odlišné od hodnot převládajících dnes v Angli - mohou být lépe realizovány prostřednictvím nezávislosti.

Kompletní článek v angličtině ZDE

R

Vytisknout