Evropská unie bojuje proti obřím americkým digitálním firmám

12. 9. 2014

V letech 1993-2003 uvalila Evropská komise na firmu Microsoft pokuty ve výší více než 2 miliardy euro. Zkoumala se licenční praxe firmy Microsoft a EU jí nařídila, aby přestala prodávat své výrobky v balících, aby evropští uživatelé měli možnost používat různé prohlížeče a přehrávače médií, než jen ty, které nabízí Microsoft.

Vztah mezi firmou Microsoft a Bruselem byl vysoce konfrontační. Microsoft posílal do Evropy armády svých právníků, kteří bojovali proti každému evropskému návrhu.

Nyní je ale největší hrozbou firma Google. Dominuje digitálnímu světu tak, jak mu před deseti lety dominoval Microsoft. Podle StatCounteru posílají uživatelé internetu v Evropě Googlu 90 procent všech vyhledávacích dotazů.

Google poslal do Bruselu svého ředitele, Erica Schmidta, aby společně s Evropskou komisí našel řešení. Třetí řešení EK přijala. Mají to být dva rámečky - v jednom budou informace firmy Google, v druhém informace od soupeřů, které se budou prodávat tomu, kdo zaplatí nejvíc. Z výzkumu firmy Microsoft vyplývá, že i s těmito změnami přiláká rámeček firmy Google, který je výraznější, 99x více prokliků než rámeček soupeřů.

Když ale Almunia v únoru 2014 toto řešení od Googlu předběžně přijal, výsledek byly hlučné protesty. Nejen od konkurentů, ale i od francouzské a od německé vlády.

Za podpory evropských mediálních firem a evropských telekomů, které jsou nejvíc ohroženy digitální revolucí, toto rozhodnutí politici ostře zkritizovali.

Ve Francii vedl opozici proti Google Arnaud Montebourg, ministr ekonomiky do letošního srpna. Spolu s německým ministrem ekonomiky Sigmarem Gabrielem požadovali změnu. "Ohrožena je naše suverenita," varoval Montebourg.

V německém tisku napsal Sigmar Gabriel: "Pokaždé, když něco vyhledáme na Googlu, Google prohledává nás a ukládá si informace o nás. Ty informace se pak prodávají pro osobně zacílenou reklamu, ale také jsou v podstatě poskytovány naší bance, naší zdravotní pojišťovně, pojišťovně, kde máme pojištěné auto nebo u níž máme životní pojistku, a je-li to nutno, i výzvědným službám."

"Oběd zadarmo neexistuje - za služby platíme firmě Google svými osobními daty, a pokud si nedáme pozor, nakonec i svou osobní a sociální svobodou. Je základním úkolem liberalismu a sociální demokracie zkrotit zdivočelý datový kapitalismus."

Zní to jako politický manifest. Přijal ho nově zvolený prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker. Rozvoj digitálního průmyslu, v němž je Evropa pozadu za USA, je jeho prioritou.

Jedním z nejvlivnějších kritiků firmy Google je Mathias Döpfner, jehož tiskový koncern Axela Springera vydává nejčtenější německý deník Bild. Döpfner prý využil vlive deníku Bild na Merkelovou, aby jmenovala do funkce prezidenta Evropské komise právě Junckera.

Evropa považuje obří americké digitální podniky jako Google za nesmírně nebezpečné. Brusel chce zrušit jejich nízký daňový status a Almunia už učinil první kroky v červnu 2014. Oznámil vyšetřování daňového uspořádání, kterého používá firma Apple v Irsku a firma Starbucks v Holandsku.

Nyní bylo znovu zahájeno vyšetřování proti firmě Google. Další, které bude zkoumat mobilní platformu Android firmy Google a to, jak se požaduje od výrobců mobilních telefonů, aby do nich předem pevně instalovali prohlížeč Googlu Chrome a další služby Googlu, se připravuje.

Berlínská zeď padla, ale Evropa staví novou obranu na svou ochranu, aby se nestala digitální kolonií Ameriky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout