Odnož Al-Káidy operuje u izraelských hranic

2. 9. 2014 / Daniel Veselý

Za této situace můžeme hovořit o jednom z nejhorších válečných konfliktů současnosti. Karty se však poněkud zamíchaly a dnes západní země, syrskou vládu a Írán "spojuje" týž nepřítel v podobě extrémistů z Islámského státu (IS), který se rozkládá na čtvrtině iráckého území a třetině syrského území, kde žije asi 6 až 7 milionů lidí ZDE.

Rozmach džihádistických elementů z IS v Iráku a Sýrii je tristní skutečností a bezpečnostní situace v Sýrii již je natolik vážná, že Spojené státy údajně režimu v Damašku, který chtěly před rokem napadnout, předaly zpravodajské informace o pozicích těchto militantů ZDE. Ačkoliv vláda Spojených států popřela, že by jakýmkoliv způsobem spolupracovala s režimem prezidenta Asada, není vůbec vyloučeno, že tomu tak není. Všichni přece dobře víme, že Washington lže často a nemusíme zmiňovat pouze jeho "důkazy" o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku. Kdyby se podle katastrofického scénáře džihádisté z IS zmocnili Damašku, měl by jejich klíčový partner v regionu -- Izrael -- vážný, ba přímo existenciální problém, neboť Damašek se nachází cirka 60 kilometrů od syrsko-izraelských hranic.

Izraelští představitelé dnes totiž s velkými obavami sledují, že checkpoint Kunejtra, nacházející se mezi Sýrií a okupovanými Golanskými výšinami, padl do rukou extrémistů z An Nusrá kooperujících s Al-Káidou ZDE. Tato extrémistická organizace nedávno zajala 44 Fidžijců, kteří na Golanech operovali jako příslušníci mírových jednotek pod hlavičkou OSN, a obklíčila 75 Filipínců taktéž v modrých přilbách ZDE.

V blízkém pohraničí Izraele neoperuje jenom An Nusrá, protože se objevily zprávy o tom, že džihádisté z IS infiltrovali syrské vesnice, které se nacházejí severně od izraelských hranic. Syrská armáda se totiž doslova vypařila poté, co prohrála několik bitev s extrémisty z IS. Damašek také přišel o leteckou základnu Tabqda, kde džihádisté popravili desítky syrských vojáků. Někteří izraelští politikové a generálové dosud vnímali syrský konflikt velice cynickou optikou: doufali, že se islamisté navzájem vyvraždí a bude po problému. Asadův režim před vypuknutím války v Sýrii pro Izraelce představoval jakousi záruku ohledně klidu zbraní na jejich severní hranici.

Tato neblahá fakta a domněnky signalizují, že by se syrský konflikt mohl rozšířit a ohrozit Izrael, který by v tom případě již měl právo na obranu -- na rozdíl od masakrování jím okupované populace v Gaze. Potenciální konflikt epických rozměrů by mohl zastínit i krizi na Ukrajině, neboť jde o klíčový region, a to nejen kvůli ropě.

Mezitím Tel Aviv zasadil smrtelnou rán do beztak komatózního blízkovýchodního procesu, když oznámil, že hodlá zabrat více než 400 hektarů půdy patřící Palestincům, aby zde mohl postavit nové město. Jde o pozemky nacházející se poblíž nelegální osady Gvaot ZDE. Podle izraelského deníku Haaretz patří území, které chce Izrael zabrat, pěti palestinským vesnicím ležícím nedaleko města Betlém ZDE. Katarská televize Al Džazíra informuje, že se jedná o největší zábor palestinské půdy za posledních 30 let ZDE. Rozhodnutí izraelského kabinetu dokonce kritizuje i Obamova administrativa, jež jej označila za kontraproduktivní.

Izrael opět ukázal, že v jeho zájmu mírové soužití s Palestinci není. Nyní ale čelí mnohem větší hrozbě ze strany Islámského státu. Nelegální zábor palestinské půdy však jeho bezpečnostní situaci rozhodně nezmírní.

Vytisknout