Putin nedopustí, aby byl ponížen

27. 8. 2014

Jde o čtyři zásadní otázky, které je nutno řešit, a pravděpodobně nemohou být vyřešeny při jediné schůzce. Zaprvé jde o decentralizovanou vládu na východní Ukrajině. Zadruhé, o plné potvrzení všech mezinárodních smluv o letecké dopravě týkající se Ukrajiny, Krymu a Ruska. Pak jde o dohodu o všech otázkách týkajících se plynovodu, který vede přes Ukrajinu. A nakonec, i když pro to je možná příliš brzo, vyřešení mezinárodního statutu Krymu, možná vytvořením mezinárodního pronájmu Krymu Rusku na dobu neurčitou, asi tak, jak si Spojené státy pronajímají od Kuby Guantánamo.

Snad to vypadá nemožné, že by bylo dosaženo dohody o těchto věcech, avšak objevují se známky, že začíná být jasné všem třem prezidentům, že je v zájmu jejich zemí dospět k dlouhodobé dohodě. Některé krize lze vyřešit postupnými kroky, jiné vyžadují dohodu zahrnující všechno, založenou na velkých vzájemných ústupcích.

Pokud nedojde k dohodě, vzniká nebezpečí, že se v nejlepším případě vrátíme do studené války. Avšak vládne větší nebezpečí, že vznikne opravdová válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve Spojených státech, protože tam čtou historii jak z evropské, tak i z asijské perspektivy, jsou už komentátoři, kteří upozorňují na podobnost situace v roce 1941, kdy prezident Roosevelt uvalil tvrdé sankce na Japonsko. Kdyby došlo k rusko-ukrajinské válce, bylo by nesmírně obtížné ji udržet v hranicích obou zemí déle než po dobu několika měsíců. Jedinou osobou, která může zajistit dohodu, je Putin. Jeho země samozřejmě trpí sankcemi. Jejich nejvážnější dopad je nepřímý. Například Rosněft, největší ruská ropná společnost, má potíže se získáváním půjček, protože západní banky nechtějí porušit předpisy. V ruském zájmu je zcela zjevně dohoda, avšak je nesmírně důležité, jak to bude prezentováno. Bylo by obrovskou chybou se domnívat, že Putin je ochoten přijmout ponížení.

Jakoukoliv dohodu musí doprovázet okamžité zrušení sankcí EU a USA. To uvolní cestu pro řešení akutní krize s Islámským státem. Obama potřeboval pomoc Íránu, aby přesvědčil iráckého premiéra Nouriho al-Malikiho, aby odstoupil. Bude potřebovat Putina, aby přesvědčil syrského prezidenta Assada, aby rezignoval. Nový šéf syrského státu může být někdo, kdo je Assadův společník, ale musí to být také někdo, kdo je schopen vybudovat koalici proti Islámskému státu. Jde o daleko víc než jen o Ukrajinu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout