Brněnský magistrát čelí žalobě za odmítnutí návrhu na referendum

22. 8. 2014

"Magistrátem vytýkaná absence odhadu nákladů za realizaci výsledku referenda je zcela absurdní, protože jsme jasně uvedli, že pro odsunovanou variantu U řeky mají být 3-4 mld. Kč a pro variantu v centru by mohly být nižší, řádově v miliardách korun, neboť zde už existuje velký dopravní uzel s mnoha tramvajemi, což je evropský unikát, kterého bychom se neměli vzdávat," vysvětluje člen přípravného výboru Miroslav Patrik.

Navíc podle Patrika sám magistrát dobře ví, že až nyní se začala zpracovávat studie proveditelnosti, která finanční náklady Brna pro variantu U řeky a pro jednu z variant v centru Pod Petrovem teprve upřesní.

Druhým bodem žaloby je nesouhlas s tvrzením magistrátu, že chybovost osobních údajů u 21 tisíc odevzdaných podpisů je až 37 %, takže téměř 8 tisíc podpisů neuznal. Magistrát proto pro dosažení zákonného limitu počtu podpisů požaduje do 1. září, tj. jeden den před jednáním zastupitelů, předložit 5,2 tisíc nových podpisů. Přitom společně s výzvou nepředložil žádné důkazy a přípravný výbor je neměl ani do podání žaloby.

"Pokud jsme podle zákona neobdrželi přesvědčivé důkazy o tom, u kterých konkrétních osob byly údaje špatně a proč, pak jde o zásadní chybu. Navíc jsme zjevně špatné údaje vymazali, takže vyřazení téměř 8 tisíc podpisů je jen účelová obstrukce, jak zabránit vyhlášení referenda společně s komunálními volbami, neboť se toho vedení města v čele s ODS a ČSSD bojí," tvrdí jedna z organizátorek sběru podpisů Petra Němcová.

Přesto podle ní probíhá intenzivní sběr 6 tisíc nových podpisů, neboť stále ještě existuje šance, že by zastupitelé města mohli o vyhlášení referenda jednat buď na řádném jednání 2. září nebo na mimořádném, které by muselo být do 15. září. Soud totiž může o žalobě rozhodnout až 21. září 2014, kdy už bude pozdě.

Pražský advokát Pavel Uhl, který přípravný výbor u soudu zastupuje, vnímá vytýkané námitky magistrátu za vybočující ze zákona: "Postup magistrátu považuji za velmi formalistický, neboť brání občanům, aby efektivně uplatnili své ústavní právo rozhodnout o věci, která se jich zásadně týká. Je samozřejmě v pořádku, pokud existují různé politické a odborné názory, kde má být v Brně osobní nádraží, ale bylo by už velmi zarážející, pokud by místní referendum již po druhé neproběhlo společně s jinými volbami."

Občanská aliance Referendum 2014 také zásadně odmítá tvrzení, že by stát mohl výsledek referenda ignorovat. Stát se totiž již v květnu 2002 s Brnem dohodnul, že o poloze osobního nádraží si město rozhodne samo ve svém územním plánu. Stát pak modernizaci celého železničního uzlu i s nádražím zaplatí. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč by stát tuto dohodu nedodržel. Zvláště, pokud potřebuje evropské peníze.

Před deseti lety se konalo první referendum, v němž se devět z deseti Brňanů vyslovilo pro modernizaci nádraží ve stávající poloze. Referendum ale nebylo podle tehdejšího zákona závazné. Na nižší účasti se podílelo i účelové stanovení termínu referenda týden před krajskými volbami. To už ale podle nálezu Nejvyššího soudu není možné. Proto se dá očekávat, že referendum s komunálními volbami bude závazné.

Občanskou alianci Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy Demokratické Akademie. Podporují ji i další významné spolky jako je Greenpeace, Hnutí Brontosaurus či Nesehnutí. Do sběru podpisů se podstatně zapojila i brněnská Strana zelených, která sesbírala dva tisíce podpisů. Referendum podporuje rovněž TOP09, Česká pirátská strana a spolek A Co Brno?

Vytisknout