Ukrajina dál útočí na proruské vzbouřence

20. 8. 2014

Ukrajinská vládní vojska prováděla v úterý útoky ve dvou největších městech, které na východě Ukrajiny ovládají proruští vzbouřenci. Kyjev zároveň také vyvíjel diplomatické úsilí ve snaze ukončit konflikt, v němž zahynulo více než 2000 osob a vzniklo 300 000 uprchlíků. Ukrajinský prezident Petro Porošenko bude o víkendu hostit německou kancléřku Angelu Merkelovou a pak dojde k setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem

Valerij Chaly, náměstek v Porošenkově vládě, uvedl v televizi, že Kyjev vidí jasnou diplomatickou cestovní mapu a doufá, že bude možno nalézt nový způsob jak ukončit válku.

Porošenkovo úsilí potlačit povstání se zaměřuje na obklíčení města Doněck. Moskva popírá obvinění Kyjeva, že podporuje vzbouřence ma východní Ukrajině. Stěžuje si, že ukrajinská vláda údajně diskriminuje obyvatele východní Ukrajiny, kteří chtějí těsnější vazby na Rusko.

Při úteerních bojích byl jeden voják usmrcen a čtyři byli zraněni, když se stal prokyjevský prapor dobrovolníků terčem palby dělostřeleckými granáty nedaleko města Ilovajsk, asi 15 km východně od Doněcku, uvedly ukrajinské úřady.

Mezi zraněnými v Ilovajsku byl i velitel donbaského praporu Semjon Semenčenko, který uvedl, že jeho jednotky zničily tři vzbouřenecká kontrolní stanoviště a čyři palebná postavení a že boje pokračují. Ukrajinské jednotky také ovládly jednu čtvrť v Luhansku a bojují se vzbouřenci v ulicích města, uvedl mluvčí ukrajinské vlády pro národní bezpečnost Andrij Lysenko.

Do 10. srpna zahynulo v ukrajinském konfliktu 2086 osob a téměř 344 000 osob bylo nuceno uprchnout z domova, uvádějí Spojené národy. Životní podmínky ve vzbouřeneckých městech se v posledních týdnech rychle zhoršily.

Vzbouřenci na východní Ukrajině prohrávají. Kreml oznámil, že 26. srpna se bude v Minsku v Bělorusku konat vrcholná schůzka, jíž se budou účastnit vysocí činitelé z Ukrajiny, z Evropské komise a z bloku Celní unie, který tvoří Rusko, Kazachstán a Bělorusko.

Putin a Porošenko se od začátku června nesetkali.

Porošenko konání schůzky potvrdil a uvedl, že "stabilizace situace" na východní Ukrajině bude klíčovým tématem k rozhovoru. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že šéf ruského státu chce hovořit o zhoršující se humanitární situaci na východní Ukrajině.

Předtím se však v sobotu v Kyjevě Porošenko setká s Merkelovou. Německo, největší evropská ekonomika s těsnými hospodářskými styky s Moskvou, hraje čelnou roli v úsilí vyřešit tuto krizi.

Konfliktem byl v poslední době těžce zasažen Luhansk, město nedaleko ruské hranice, kde už 17 dnů nejde elektřina, neteče voda a nefunují telefonní služby.

Centrální Luhansk se přes noc stal terčem úporného bombardování, při němž došlo k zabíjení a zraňování civilistů, uvedla správa města, aniž by publikovala konkrétní čísla.

Obyvatelé stojí fronty na chleba. Úřady se také obávají možných infekčních chorob z rostoucích hromad odpadků, které už čtrnáct dní nikdo neodváží.

Dělostřelecká palba také byla slyšet v Doněcku a ostřelováno bylo především jeho předměstí.

Obyvatelka Olenivky, vesnice jižně od Doněcku, sdělila tiskové kanceláři Associated Press telefonicky, že ukrajinská vládní vojska odpalují dělostřelecké granáty z pole nedaleko jejího domu. Uvedla, že domy v její vesnici byly v posledních dnech zasaženy odvetnou palbou. V telefonu bylo slyšet silné výbuchy.

Svědectví místních lidí je v rozporu s tvrzením kyjevské vlády, že ukrajinské jednotky neodpalují rakety do obytných oblastí.

Ministerstvo obrany v Kyjevě zveřejnilo video, podle něhož vzbouřenci usmrtili v útoku dělostřeleckými granáty v pondělí desítky civilistů v uprchlickém konvoji, který opouštěl Luhansk. Vzbouřenci útok popřeli. Spojené státy potvrdily, že konvoj byl zasažen, ale konstatovaly, že nevědí, která strana za útok nese odpovědnost.

Video, které bylo zveřejněno na internetu, nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina a Západ vyjadřují znepokojení nad ruskou vojenskou činností nedaleko ukrajinské hranice. Moskva pozvala misi z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby pozorovala dva hraniční přechody. Chce tím dokázat nepravdivost tvrzení, že Rusko dodává vzbouřencům zbraně.

Paul Picard, šéf mise OSCE, sdělil reportérům, že pozorovatelé zaznamenali za poslední týden kolem hraničních přechodů zvýšenou vojenskou činnost.

Silně vzrostlo napětí od té doby, co Rusko oznámilo minulý týden plány vyslat na východní Ukrajinu humanitární konvoj více než 200 vozidel. Mezinárodní výbor Červeného kříže stále ještě čeká na bezpečnostní záruky ze všech stran.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jak Moskva, tak vzbouřenci už bezpečnostní záruky pro konvoj poskytly, avšak Kyjev ne. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí uvedl, že Kyjev nemůže zaručit bezpečnost konvoje na vzbouřeneckém území, protože ho neovládá.

Rusko se rozhodlo vyslat konvoj přes hraniční přechod, ovládaný vzbouřenci, navzdory přání Ukrajiny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 20.8. 2014