Nemáme právo na to, aby nám ruská vláda alespoň lhala pořádně?

22. 7. 2014 / Karel Dolejší

Podle ruského ministerstva obrany ZDE se v den sestřelení letu MH17 k boeingu přiblížila ukrajinská "stíhačka" Su-25 a krátce na to se stroj zřítil. V souladu s tradicí Rádia Jerevan je k tomuto tvrzení ovšem třeba připojit další detaily, aby byla jeho nepochybná správnost náležitě demonstrována. Su-25 je protizemní bitevní letoun ZDE, není vybaven střeleckým radarem, pouze laserovým dálkoměrem a značkovačem; jeho maximální rychlost se blíží cestovní rychlosti běžného dopravního letounu a na letovou hladinu letu MH17 10 000 metrů nevystoupá, zůstane na 7 000 metrech. Během odpoledne se objevil důkaz o aktuální editaci hesla Su-25 na ruské Wikipedii ZDE, z ruské adresy ZDE, s cílem přepsat hodnotu maximálního dostupu. A večer web The Aviationist ještě doplnil ZDE, že grafika použitá ruským ministerstvem na tiskové konferenci ani nezobrazuje Su-25, ale starý americký průzkumný letoun EF-111.

Su-25 (na snímku) byl kdysi sovětskou odpovědí na americký projekt bitevníku Fairchild A-10. S využitím některých prvků převzatých z amerických F-5 ukořistěných v jižním Vietnamu sovětští konstruktéři navrhli stroj, jehož cílem je působit z nezpevněných travnatých VPD, pohybovat se podzvukovou rychlostí v malé výšce, útočit odsud na pozemní cíle a disponovat přitom odolností vůči palbě ze země až z hlavňových zbraní do ráže 23 mm. Proto se jedná o pomalý, robustní, silně pancéřovaný letoun, v ČR kdysi přezdívaný "Hrábě", v kódu NATO "Frogfoot" (žabí noha). Jeho maximální rychlost v typické přízemní výšce činí 975 km/h (dva motory upravené z typu MiG-21 nemají přídavné spalování), zatímco obvyklá cestovní rychlost Boeingu 777 dosahuje v 11 000 metrech, kam Suchoj již nevystoupá, 905 km/h. V operační historii tohoto typu z celkem pochopitelných důvodů není zaznamenán žádný případ, kdy by Su-25 sestřelil nepřátelský stroj. Není na to stavěn a není pro to ani vybaven, ačkoliv teoreticky může být vyzbrojen pro svou obranu dvěma leteckými protiletadlovými střelami R-60 na koncích křídel.

Představa, že právě tento letoun "dohání" v letové hladině 10 000 m malajsijské letadlo a sestřeluje ho, patří k těm několika málo možnostem případného sestřelení ukrajinskou stranou, které už z principu působí naprosto nevěrohodně. Dalo by se uvažovat o tom, že boeing sestřelil některý stíhací stroj ukrajinského vojenského letectva, nebo o tom, že byl zničen palbou ze země z ukrajinských baterií Buk, S-300. Ale tvrzení o stíhací misi Su-25 je opravdu mimořádně absurdní.

Navíc se lze jen těžko zbavit dojmu, že celá prezentace této verze byla ruským ministerstvem obrany opravdu mimořádně odfláknuta, počínaje zařazením stroje do špatné kategorie a konče zavádějící grafikou. Copak bylo autorům jedno, že budou před světem vypadat jako pitomci?

Rusko vede nevyhlášenou válku proti Ukrajině a ve válce propaganda samozřejmě často lže. Avšak ne každá lež je účinná, tomu, kdo a priori nevěří "autoritativním" zdrojům, nelze lhát zcela natvrdo a ani se nesnažit o věrohodnost prezentovaného výmyslu.

Myslím, že když nic jiného, svět má alespoň právo, aby mu Moskva o sestřelení letu MH17 lhala pořádně.

Ukrajina
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.7. 2014