Má věda právo bojovat se stárnutím a smrtí?

21. 6. 2014 / Pavel Gajdošík

Minulý týden byl jedním z hostů talk show stanice BBC "HARDtalk" kontroverzní vědec britského původu Aubrey de Grey, který je už roky znám jako vůdčí osobnost a fascinující mluvčí seriózně založených vědeckých snah výrazně prodloužit lidský život a možná do budoucna porazit i smrt.

Jednapadesátiletý vousáč de Grey má doktorát z Cambridge a už v roce 2007 uveřejnil knihu "Ending Aging", v níž načrtl několik nadějných strategií na oddálení procesu stárnutí, jež se většinou zakládají na očišťování lidského organismu od toxických zplodin metabolismu, které se v našich tělech léta pomalu hromadí, a když jejich koncentrace (dnes nejčastěji okolo osmdesátky) překročí kritickou mez, fyzicky rychle zchátráme až tak, že umřeme.

De Grey přirovnává své navrhované (a v jím založené kalifornské nadaci SENS zkoumané) strategie k údržbě starého automobilu. Když se o auto dobře staráme, průběžně je opravujeme a občas nahradíme nějakou tu vadnou součástku, taky nám slouží mnohem déle, než by sloužilo bez údržby, a údržba organismu v "předzchátralém" stavu není přece nic absurdního, i když je to zatím "proti přírodě".

Kritici mu předhazují, že člověk stárnout musí, aby uprázdnil místo mladším a planeta se nám nepřelidnila, ale Aubrey de Grey správně poukazuje na to, že v posledním stádiu stárnutí lidé většinou krutě trpí, a je-li tady cesta, jak to chátrání organismu předem omezit, abychom ve vysokém věku ještě mohli být relativně svěží, souboj se stárnutím nelze předem vzdát.

Když lidstvo už staletí bojuje proti nemocem, které jsou de facto všechny také "přirozené", není možné tvrdit, že stárnutí je výjimka a něco dobrého.

Já mám jednaosmdesátiletou matku po mozkové mrtvici, na níž to utrpení stáří vnímám každý den, a de Greyovým snahám proto stoprocentně fandím. Takhle rychle zchátrat bychom neměli a já sám tak nechci dopadnout. Aspoň ne, když mi bude brzy čtyřicet, už jen za čtyřicet dalších "krátkých let".

Jak mám rád Karla Čapka a ještě před pár lety bych řekl, že ve hře "Věc Makropulos" měl s odsouzením potenciální dlouhověkosti pravdu, po zhlédnutí několika videí s Aubreym de Greyem (řada z nich je k dispozici na YouTube) a po každodenní zkušenosti s tím, co stáří dělá, s mojí vlastní matkou, bych de Greyovi na výzkum i přispěl -- s pocitem, že vede smysluplný boj.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.6. 2014