Západ zapomněl umění dialogu a kompromisu

15. 5. 2014

Nedám si pokoj a něco minimalistického uvedu k článku "Synové Velké medvědice" od Karla Dolejšího, píše Ladislav Kuchař. Mám totiž pocit, že pan Dolejší jaksi vidí věci černobíle, což nemusí být pravda. Nesouhlas se "západní" angažovaností na Ukrajině a "obhajoba" ruských postojů neznamená lásku k Putinovi a ruskému snu znovuvytvoření minimálního modelu SSSR. Důvody mohou být následující:

1. Nesouhlas se západní angažovaností a stranění Rusku může taky např. znamenat snahu ukázat západu, že potřebuje sebereflexi a nemůže vše dělat podle humanitárně bombardovacího schématu. Západ zapomněl umění dialogu a kompromisu.

2. Možná lidé nechtějí Ukrajinu v EU a nechtějí nést její ekonomické problémy na svých bedrech a krmit další skvělé zbohatlíky, tentokráte ukrajinské.

Ad Euroasijská unie - už od nepaměti se říká v jednotě je síla. Položme si otázku, proč EU? Proč se USA snaží integrovat Severní Ameriku?

Rusko nelze brát jako společenskou alternativu ani ekonomickou alternativu, protože ty zde už delší dobu neexistují. Leda bychom chtěli o nějaký ten krok zpátky. Myslím, že to není to, co chtějí ani ti největší Putinovi obdivovatelé.

Jen opět, a to tu zaznělo mnohokrát a děkuji panu Čulíkovi, že to opakuje, totiž to, že ani propaganda A ani propaganda B není ta jediná správná. Navíc se vede razantní informační válka a obyčejný člověk nemá šanci se v tom vyznat.

Nakonec si myslím, že Putina a jeho angažmá na Ukrajině docela přesně vystihn bývalý prezident Klaus. Sic jeho názory nesdílím, tak v tomto případě se docela přiblížil jádru pudla.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.5. 2014