Proruští separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili "vítězství v referendu"

12. 5. 2014

Avšak jak se proruští separatisté připravovali oznámit drtivé vítězství pro návrh vytvořit dvě nové, víceméně autonomní oblasti na východní Ukrajině, bylo jasné, že nedělní hlasování znamená novou etapu v ukrajinské krizi.

Jeden separatistický předák bezodkladně vydal varování, že ukrajinská vojska na jeho území se stávají ilegálními. "Všechny vojenské jednotky na našem území po oficiálním vyhlášení výsledků referenda budou považovány za ilegální a za okupanty," uvedl Denis Pušilin.

Referendum v doněcké a luhanské oblasti, které Vladimír Putin doporučil odložit, se uskutečnilo uprostřed zintenzivňujícího se hněvu mezi širokým obyvatelstvem vůči akcím ukrajinské armády proti ozbrojeným separatistům.

V městě Krasnoarmejsk došlo v neděli k dalšími krvavému incidentu. Dorazila tam jednotka ukrajinské Národní gardy a tu hněvivě verbálně napadli neozbrojení místní lidé. Ukrajinští vojáci na ně začali střílet, usmrtili jednoho člověka a zranili dva.

Úřady v Kyjevě tvrdí, že jde o "protiteroristické operace", avšak v jejím důsledku zahynula celá řada lidí, nejnověji v městě Mariupol v pátek bylo zastřeleno Ukrajinci sedm osob.

V Mariupolu i v Doněcku byly před volebními místnostmi dlouhé fronty. Téměř všichni voliči říkali, že hlasují pro separatismus.

V Doněcku si mnoho lidí nebylo jisto, co znamená otázka v referendu: "Podporujete akt státní samosprávy Doněcké lidové republiky?"

Vzbouřenečtí předáci vysílali nejasné signály: někdy tvrdili, že jde o hlasování pouze o autonomii v rámci Ukrajiny, jindy tvrdili, že jde o hlasování o vytvoření nového státu, jehož součástí by byl východ Ukrajiny, a někdy se hovořilo i o přičlenění regionu k Rusku.

Není jasné, zda chce Rusko anektovat východní Ukrajinu, ale mnoho voličů v referendu bylo přesvědčeno, že právě pro toto hlasují.

Ludmila Babuškina, 78, řekla, že hlasovala tak, aby ochránila region před "fašisty" z Kyjeva. Dodala, že předtím byla šance na určitý kompromis s Kyjevem, ale že žádní čelní kandidáti ve volbách nezastupovali rusky mluvící část země a že se nyní rozhodla, že se chce připojit k Rusku. Konstatovala, že referendum vyvolává rozbroje: "Sousedka se se mnou dnes ráno hádala a řekla mi, že nemám hlasovat, že tohle nepotřebujeme. Upřímně řečeno, byla jsem překvapena, že má fašistické názory. Předtím se zdála být příjemná."

Ruský novinář uvedl, že mu bylo dovoleno hlasovat, aniž by ukázal svůj pas, a jiní informovali, že hlasovali několikrát.

Roman Ljagin, šéf volební komise, zdůraznil, že referendum nebylo dokonalé, ale za současné situace na Ukrajině bylo provedeno co nejlépe.

"Nemáme teď v Kyjevě legitimní vládu. Existuje de facto ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a protože zrovna nesedí v úřadě, to neznamená, že jiní lidé mohou převzít moc," řekl Ljagin. "Lidi, kteří jsou protizákonní, nám tady tvrdí, že my jednáme protizákonně."

Kyjevská "protiteroristická operace" vedla jen k zintenzivnění hněvu a odcizení u mnoha lidí na východní Ukrajině. Avšak i když mnoho lidí se dívá s nedůvěrou na vládu v Kyjevě, je nejasné, kolik lidí opravdu podporuje separatistické hnutí. Mnoho proukrajinských aktivistů region opustilo po vyhrožování, někteří byli uneseni a většina těch lidí, kteří se separatismem nesouhlasí, v referendu nehlasovala.

Avšak Andrej, student filozofie, který nechtěl uvést své příjmení, řekl: "Nehlasoval jsem a ani mí přátelé nehlasovali. Toto je referendum pro idioty, organizované idioty. Samozřejmě, že nechci být součástí jejich absurdní republiky nebo se připojit k Rusku. Ale kyjevská vláda se mi nelíbí taky. V podstatě jsme v prdeli." Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout