Řekněme jasné "Ne!" imperialistickým školám, aneb Boko Haram

9. 5. 2014 / Karel Dolejší

V tomto ruském státním zdroji se lze dočíst, že americké válečné námořnictvo plánovalo také rekonstrukci dětské nemocnice v Simferopolu a v Sevastopolu a Simferopolu již rekonstruovalo dvě školy, jež zhyzdilo pamětními deskami.

Přiznám se, že nevím přesně, podle jakého klíče americké námořnictvo vybírá, kde zaplatí rekonstrukci veřejné infrastruktury, a co přesně tím sleduje. Odhaduji, že se přinejmenším v prvním plánu může jednat o pokus budovat vlastní PR v určitém regionu, kde mají námořníci širší zájmy, případně takové dobře vypadající projekty umožňují lépe "prodat" v Kongresu vlastní rozpočtové nároky. Taky se občas vypisují různé projekty prostě proto, aby se utratily zbylé peníze a resort o ně napřesrok nepřišel, což se zpravidla přihodí ke konci roku. - V žádném případě nevylučuji ani jiné a třeba mnohem méně benigní varianty než dosud jmenované - ovšem každou z takových hypotéz by bylo velmi vhodné empiricky testovat.

Podle ruské televize americké ozbrojené síly financují charitativní projekty i nevojenského charakteru v zemích, kde mají základny. Jako příklady uvádí ruský zdroj mezi jinými Albánii, Gruzii, Makedonii, Černou Horu či Srbsko. Každý si může snadno najít, kolik amerických základen, zejména námořních, bylo v uvedených zemích vybudováno. Především v Makedonii a Srbsku, které jsou vnitrozemskými státy. Možná mám ale zastaralé informace a na srbském jezeře Palič už dnes kotví americká letadlová loď, zatímco já si bláhově myslel, že USA aspoň z malé části kompenzují, co v roce 1999 v Srbsku napáchaly.

Lituji každopádně toho, že U.S. Navy zrušila nevojenské charitativní projekty na Krymu, když už je jednou vypsala. Děti jsou tam přece stejné, jako před invazí, a školy a nemocnice potřebují stále - bez ohledu na to, zda se zrovna námořní institut na Dybenkově ulici v Sevastopolu chlubí americkým grantem, nebo přivtělením k petěrburskému Nachimovovu institutu. Že by snad v takových projektech nešlo na prvním místě o dobrodiní dětí? Kdo by tomu uvěřil?

Ruská velmocenská bdělost však myslím poněkud zaspala, protože únorová invaze už nedokázala zabránit dvěma imperialistickým rekonstrukcím civilních škol ve dvou krymských městech. Přitom z komentáře RT je naprosto jasné, že Moskva americkou dobročinnost, jež je v jádru samozřejmě zločinností, dokonale prokoukla. Nezávislé šetření Rádia Jerevan už ukázalo, že výskyt homosexuální orientace mezi krymskými dětmi, které denně chodí kolem amerických pamětních desek na svých školách, se statisticky významně zvýšil.

Ale nakonec se především musím přiznat, že mě poněkud děsí představa světa, v němž by příspěvek na rekonstrukci školy kdekoliv, ať už z jakýchkoliv podezřelých důvodů, měl být důvodem okupace a anexe obdarovaného konkurenční velmocí.

Vytisknout