Ukrajina: Mentalita obležení posouvá jihovýchod na pokraj občanské války

9. 5. 2014

Starosta před týdnem uprchl z města (oficiálně je na "nemocenské") poté, co radnice byla obsazena bojovníky "Doněcké lidové republiky", zatímco Čertkov a jeho oblastní administrativa zatím stále zůstávají. Avšak situace v Konstantinovce je mikrokosmem toho, co se v posledních týdnech děje po celé jihovýchodní Ukrajině.

Po týdnu, během nějž desítky osob zemřely ve srážkách mezi separatisty a ukrajinskou armádou, region stojí na pokraji plné občanské války. Separatisté ve čtvrtek trvali na referendu o nezávislosti plánovaném na neděli, ačkoliv prezident Vladimir Putin překvapivě vyzval k jeho odložení.

Konstantinovka, město s asi 75 000 obyvateli 80 km od oblastního centra Doněcku, je tak jako většina měst v regionu zasažena povstáním. To vypuklo po svržení prezidenta Viktora Janukovyče v únoru, po němž v Kyjevě nastoupila přechodná vláda, již Moskva označuje jako "neofašistickou".

Radnice byla obsazena před deseti dny a nyní je obklíčena několika barikádami a okupována pestrou sbírkou povstalců s Kalašnikovy. Policie se ztratila; někteří se dokonce přidali k opozici. Po městě jsou vidět blokující stanoviště a uchytila se mentalita obležení. Hlasy nesouhlasících byly buď násilně umlčeny, nebo v obavách utichly. "Před měsícem by si nikdo nedokázal představit, že k tomuhle dojde", říká Čertkov a nevěřícně kroutí hlavou.

Místní obyvatelé mají skutečně čeho se obávat. Na poslední chvíli zrušený jazykový zákon, který bral ruštině postavení úřední řeči, a strašlivá smrt více než 40 proruských protestujících v ohni v Oděse, k níž došlo po násilných srážkách s proukrajinskými aktivisty, bylo ruskou televizí zobrazeno jako fašistický masakr a využito k posílení rozhořčení.

Ale ekonomická situace také poskytla úrodnou půdu pro strach a nespokojenost. Na rozdíl od hornických měst jinde v Donbasu byla Konstantinovka vždy známa výrobou skla. Na vrcholu slávy v sovětské éře sklárny dávaly práci více jak patnácti tisícům osob. Vyrobily rudé hvězdy na věžích Kremlu a sklo na Leninův sarkofág. Koncem 80. let produkovaly každoročně přes 150 milionů skleněných lahví, do nichž se stáčela sladká krymská náhražka šampaňského a rozesílala po celém SSSR.

Ale oslava dávno skončila. Sklárny jsou v troskách a v provozu je jen pár dílen, které zaměstnávají pouze 600 osob. I centrum města se rozpadá. Asfaltové cesty se trhají a z dlažby rostou obrovské výhonky plevelů. Kamenné modely světle žlutého velblouda a Sněhurky a sedmi trpaslíků v centrálním parku vypadají poněkud podivně, obklopuje je tráva po kolena, která měsíce nebyla sekána. Kdyby ještě chyběli lidé, mohla by to být Pripjať, ukrajinské město evakuované po černobylské katastrofě.

Nezaměstnanost je vysoká a pracovní ráno mnoho lidí začíná pitím. Mnoho lidí z města odjelo vydělávat do Ruska. "Třiadvacet let jsme žili z toho, co jsme dostali od Sovětského svazu", říká Čertkov, který je stejně jako většina politiků zde členem Janukovyčovy Strany regionů. "Nic nového nebylo postaveno, nic nebylo modernizováno. Mnoho lidí je svým osudem uraženo a rozhněváno."

Lékař Alexandr Melančenko, bývalý poslanec místního parlamentu, říká, že samotní místní představitelé začali šířit paniku už v prosinci, když na Majdanu v Kyjevě začaly protesty. "Začali živit strach z ukrajinských nacionalistů a fašistů přicházejících ze západní Ukrajiny, aby stmelili svou základnu; nenapadlo je, že celé věci využijí Rusové a nafouknou ji nade všechny meze. Teď jsou v úzkých. Nechtějí přijít o všechny peníze, které nahromadili.

"Tohle je dělnická oblast, kde lidé tradičně myslí kolektivisticky a mýty se zde uchytí velmi snadno", říká Jurij Těmirov, profesor historie na Doněcké národní univerzitě. "Strana regionů začala vytvářet napětí od konce roku, kdy vyprávěla všechny ty strašidelné pohádky o fašistech. To udalo tón a vše bylo převzato dobře organizovanou kampaní větší, než si kdokoliv dovedl představit."

Od začátku nepokojů zde byla těžká atmosféra hrozeb a násilí. Ještě před obsazením radnice došlo k útoku Molotovovými koktejly na redakci místního listu Provincia. Následující týden se novinářům stále dařilo vydávat, ale tiskárna byla obsazena ozbrojenými separatisty. List se provinil publikací článků skeptických vůči Doněcké lidové republice; list byl denuncován jako profašistický.

Minulý týden byli ze svých domů uneseni dva řadoví členové strany Svoboda. Ozbrojenci vyrazili dveře jejich domů, zbili je, hodili na podlahu vozidel a odvezli. Od té doby o nich nebylo slyšet. Patrně jsou zadržováni v okupované budově bezpečnostní služby ve Slavjansku.

Několik lidí, kteří z města utekli - doufají, že jen na čas - hovoří o honu na čarodějnice postihujícím několik málo nezávislých novinářů a aktivistů. Vzhledem k zjevné nepřítomnosti čehokoliv skutečně fašistického v Konstantinovce je odhalována pátá kolona ve městě. Každý, kdo má pochybnosti, je raději zticha.

Rétorika obou stran se stává znepokojivě nekompromisní a dehumanizace a ponižování nepřítele obyčejně předchází občanským válkám. Ruská i ukrajinská média přinášejí pobuřující zvěsti o druhé straně, jako by šlo o fakta. Na východě obyčejní lidé rutinně označují lidi ze západu země jako fašisty a ti zase ignorují hloubku problému a podporu obyvatelstva pro separatisty a tvrdí, že jde pouze o teroristické hnutí sponzorované Ruskem.

A zatímco proruští ozbrojenci tím nejvíce znepokojivým způsobem berou rukojmí, chování proukrajinských sil situaci zhoršuje. V úterý zajaly Igora Kakidzjanova, "ministra obrany Doněcké lidové republiky". O den později radikální ukrajinský politik Oleg Ljaško na svůj blog vyvěsil fotografie, jak osobně Kakidzjanova vyslýchá. Byl vysvlečen do spodního prádla a ruce měl svázány za zády. Human Rights Watch ostře kritizovala oficiální Kyjev za to, že událost, kterou označila za "pobuřující situaci", nechal bez komentáře.

S Putinovou překvapivou výzvou odložit referendum na východě se mnozí obyvatelé západu domnívali, že by se Ukrajina mohla vrátit k normálnějšímu stavu. Ale mnozí na východě mají pocit, že není cesty zpět.

"Amerika, Rusko, Evropa, politici v Kyjevě, každý se zde snažil hrát své hry a hráli tak tvrdě, že teď stojíme na pokraji katastrofy", říká Čertkov, který šéfuje oblastní administrativě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout