Ukrajinská krize:

Připojení k Rusku plánováno ve dvou etapách

9. 5. 2014

Separatisté na východní Ukrajině plánují referendum o dvou kolech: Tuto neděli chtějí nechat hlasovat o nezávislosti a následující víkend o připojení k Rusku, píše Christian Wiesflog v Neue Zürcher Zeitung.

Jak již známo, chtějí proruští separatisté v obou východoukrajinských regionech Doněcku a Luhansku v neděli nechat hlasovat o nezávislosti jimi vyhlášených "lidových republik". Jak již také právě oznámili, nehodlají vyslyšet výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby referendum odložili.

Podle zpráv ukrajinských médií dále separatisté chtějí již za týden, 18. května, uspořádat druhé referendum o připojení k Rusku. Ukrajinské internetové noviny Vesti.ua oznámily, že tak rozhodli poslanci "Doněcké lidové republiky" na dnešním zasedání.

Proč separatisté ignorují Putinovu výzvu není jasné. Buď Moskva nemá tak velkou moc nad proruskými silami na východní Ukrajině, jak tvrdí vláda v Kyjevě. Nebo Kreml hraje dvojí hru -- jak prohlásil "lidový guvernér" Luhanska, Valerij Bolotov, v interview: "Referendum je vyhlášeno, jiné nařízení (zatím) neexistuje".

"Putin jde svou cestou"

Ruský politolog Stanislav Bělkovskij je přesvědčen o tom, že Putinova výzva referendum odložit je pouhým taktickým manévrem. Putin chce zabránit příliš velkému napětí, aby neriskovat úplné přerušení vztahů se Západem, řekl Bělkovskij v rozhovoru pro Rádio Svoboda, "ale Putin jde nadále svou cestou". Cílem ruského prezidenta zůstává "zničení ukrajinského státu v současné podobě", řekl dále Bělkovskij. Putin chce pomocí "federalizace" rozdělit Ukrajinu v nezávislá "knížectví", v nichž Kreml hodlá přivést své lidi k moci, bez ohledu na náklady.

Nicméně je stále nejasné, jak separatisté chtějí ohlášená referenda provést a jimi očekávané výsledky realizovat. Proruské síly sice drží v obsazení kolem tuctu veřejných budov ve východoukrajinských městech. Od kontroly celé oblasti a jejích státních institucí jsou ale na míle vzdáleni. Zde leží potenciál dalších násilných konfliktů. Nezávislé výzkumy doposud shodně ukazují, že naprostá většina obyvatel na východní Ukrajině nechce žádné odpojení od Ukrajiny.

Naděje opět pominula, zdá se

Zdá se, že záblesk naděje po včerejší návštěvě švýcarského ministra zahraničí a předsedy OBSE Didiera Burkhaltera v Moskvě opět pominul. Podobně jako naděje na mírové řešení po Ženevské konferenci. Výzva k národnímu dialogu na Ukrajině zůstala jejími představiteli nevyslyšena. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes ostře obvinil Rusko, že vede válku proti Ukrajině. "Protiteroristické operace" proti separatistům na východě budou pokračovat, prohlásil Andrij Parubij, tajemník Rady bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

I Moskva opět vystupňovala válku slov. Ještě včera, ve středu 7. května, prezident Putin označil ukrajinské prezidentské volby plánované na 25. května za "pohyb správným směrem". Ministr zahraničí Sergej Lavrov je ale vzápětí označil za "nesmyslné", pokud vojenské operace na východě dále pokračují.

Zdroj v němčině: ZDE

Národní dialog na UkrajiněZDE

(přeložil Vladimír Rott)

Ukrajina
Vytisknout

Související články

Národní dialog na Ukrajině

8.5. 2014

OBSE a Kreml požadují národní dialog na Ukrajině. Na jednáních se mají podílet i současní držitelé moci na východě země. O prezidentských volbách se názory různí, píše Daniel Wechlin.

Obsah vydání | Pátek 9.5. 2014