Vůdci tchajwanského slunečnicového hnutí budou jednat s prezidentem

26. 3. 2014 / Jan Miessler

Prezident Ma i nadále hodlá prosadit smlouvu, která by otevřela vybrané části tchajwanské ekonomiky v sektoru služeb pevninské Číně. Na nedělní tiskové konferenci pouze připustil, že bude možné projednávat jednotlivé položky bod po bodu. Již týden trvající demonstrace přitom způsobilo právě to, že prezidentova vládní strana podle opozice porušila svůj dřívější slib projednávat jednotlivé body smlouvy a pokusila se smlouvu parlamentem protlačit jako balík. Obsazení parlamentu demonstranty minulý týden ale další projednávání smlouvy zablokovalo a prezidentova nedělní tisková konference, při které se s demonstranty ještě setkat odmítl, vedla k potlačenému pokusu radikálnější části protestujících zmocnit se vedle parlamentu i sídla vlády.

Podle některých pozorovatelů se prezident Ma vyjednáváním s vůdci demonstrantů snaží napravit špatný dojem, který vyvolala brutalita policie proti neozbrojeným demonstrantům, kteří většinou kladli pouze pasivní odpor. Souhlas protestujících studentů je ale také možné vnímat jako jejich ústupek: když mezi ně v sobotu přišel premiér tchajwanské vlády Ťiang I-chua a odmítl přistoupit na jejich předběžné podmínky, mezi které patřilo stažení smlouvy z projednávání v parlamentu, demonstranti se s ním odmítli dál bavit.

Únava demonstrantů

Protože se nedělní obsazení tchajwanského sídla vlády demonstranty a jeho následné vyklizení policií časově krylo s půlnočními uzávěrkami pondělních vydání, kapala krev z prvních stránek místních poněkud senzacechtivých novin teprve v úterý. Obecně velmi mírumilovní a přátelští obyvatelé Tchaj-wanu nejsou na policejní brutalitu zvyklí, mediální obrazy tvrdého policejního zásahu proto legitimitu vlády spíše poškodily, a to navzdory tomu, že zásah v první řadě vyvolali demonstranti svým krátkodobě úspěšným pokusem sídlo vlády obsadit.

Spíše než krev ale nyní v centru tchajwanského hlavního města Tchaj-peje panuje všeobecné vyčerpání, jak mezi policisty, kteří občas přespávají na ulici přímo na asfaltu, tak i mezi studenty zabarikádovanými v budově parlamentu. "Pondělí bylo šestým dnem protestů a na studentech uvnitř parlamentu byla již patrná únava. Přesto ale v protestu pokračují. Polehávají a posedávají kolem, mají k dispozici spacáky a do budovy jim další protestující nosí jídlo a pití," popsala situaci spolupracovnice místního deníku China Post Veronika Tomanová. Její fotoreportáž z místa protestů si můžete prohlédnout ZDE.

"Dveře do hlavní místnosti jsou zabarikádované židlemi a křesly, čerstvý vzduch se do místnosti nemá jak dostat a klimatizace byla také vypnutá. Parlament je v rukou studentů, budova je však obklopena i policejními jednotkami. Atmosféra je vypjatá, od pondělí policie také kontroluje to, kdo vstoupí do budovy. Kromě novinářské akreditace, která v minulých dnech ke vstupu do budovy stačila, policie nyní kontroluje i pas a prohledává batohy a tašky příchozích," popsala situaci v budově okupovaného parlamentu Tomanová.

Budova parlamentu je i nadále obklopená tisíci protestujících, kteří sedí dnem a nocí přímo na hlavní ulici. "Celý protest je dobře zorganizovaný, mezi studenty neustále prochází dobrovolníci a rozdávají jim jídlo a pití. Plochy pro průchod a sezení jsou viditelně oddělené," dodala Tomanová s tím, že chování studentů je i přes jejich značný počet velmi klidné.

Rozdělený Tchaj-wan

Na všichni ale s protesty souhlasí: podle čerstvě zveřejněného sice studentské protesty způsobily významný pokles podpory pro vládou prosazovaný ekonomický pakt, veřejnost však zůstává i nadále rozdělená na zhruba na dvě poloviny. Ty zhruba kopírují rozdělení tchajwanské politické krajiny na příznivce vládního "pro-čínského" Kuomintangu a opoziční "pro-tchajwanské" Demokratické progresivní strany, která proti smlouvě s Čínou vystupuje paralelně s demonstranty.

Jak například uvedl student politologie na tchajpejské National Chengchi University Jason Lee, řadě lidí se nelíbí způsob, jakým demonstranti proti smlouvě protestují. "Můžu sice chápat jejich důvody a dokonce s nimi sympatizovat, ale nemůžu souhlasit s tím, jak někteří studenti okupují vládní budovy, rozbíjejí okna, prohledávají kanceláře, nebo se pokoušejí odcizit vládní dokumenty," uvedl Lee, podle kterého by zřejmě žádná jiná vláda nenechala k něčemu podobnému dojít.

"Problém je v tom, že na sociálních sítích jsou především mladí lidé, kteří často bez většího pochopení, o čem ta smlouva je, jednoduše podporují protesty. Tím vzniká dojem, že většina je proti smlouvě. Ti, kteří smlouvu pokládají za dobrou věc nebo třeba nesouhlasí s protesty, se ale často pouze nechtějí stát terčem slovních útoků, a smlouvu nebo vládní snahu o její prosazení nepodporují," řekl Lee. Chyba je podle něj i na straně prezidenta a jeho vlády, protože nedokázali zabránit špatnému dojmu ohledně způsobu, jakým se snažili smlouvu prosadit.

Vytisknout