25. 3. 2014 / Jan Miessler
Po několik dnů víceméně stabilní situace v centru tchajwanské metropole se vyhrotila v noci z neděle na pondělí, když policie tvrdě zasáhla proti odpůrcům vládou prosazovaného ekonomického paktu s Čínou. Asi dvěma tisícovkám demonstrantů se na krátkou dobu podařilo proniknout do silně střeženého sídla vlády poté, co s nimi tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou odmítl jednat a místo toho je v neděli na televizí přenášené tiskové konferenci vyzval, ať se rozejdou domů. Tchajwanské sociální sítě zaplavily fotografie a videa nezvyklé policejní brutality, v nemocnicích skončilo několik desítek zraněných účastníků protestů.
Tchajwanský parlament, ve kterém se několik stovek demonstrantů zabarikádovalo minulý týden v úterý, zůstává i nadále v rukou odpůrců paktu a slouží jako jejich organizační centrum. Několik tisíc protestujících je shromážděno před budovou parlamentu, jejich jádro tvoří univerzitní studenti, kteří se do Tchaj-peje průběžně sjíždějí z celého Tchaj-wanu. Pokusu o obsazení sídla vlády se podle dostupných informací účastnila radikálnější část demonstrantů okupujících parlament, studenti zabarikádovaní v parlamentu se ale od této akce v tiskovém prohlášení distancovali.
Zatímco policie hlídkující kolem okupované parlamentní budovy podle dostupných informací vychází s demonstranty vcelku bez problémů, jednotkám v okolí budovy vlády dal premiér Ťiang I-chua rozkaz k zásahu. Videa a fotografie nepřiměřeně tvrdého počínání policie vůči neozbrojeným demonstrantům nyní plní na tchajwanských sociálních sítích podobnou roli, jakou hrál v Československu v roce 1989 videozáznam policejního zásahu proti demonstrantům ze 17. listopadu: mobilizují veřejné mínění proti vládě a k vykreslují demonstranty jako oběti její šokující brutality. Sdružení studentů na zhruba dvou desítkách tchajwanských univerzit souběžně začala podporovat výzvu studentských vůdců okupace parlamentu Čchen Wej-tchinga a Lin Fej-fana na vyhlášení stávky.
Studentka třetího ročníku oboru finance na Národní Sunjatsenově univerzitě Lin Šin-wej se z tchajwanského druhého největšího města Kaohsiungu do Tchaj-peje vypravila v noci ze čtvrtka na pátek podpořit demonstrující studenty. "Nepodporuji žádnou tchajwanskou politickou stranu. Kuomintang i Demokratická progresivní strana stojí za houby. Jela jsem podpořit studenty," uvedla Lin s tím, že studenti, kteří se v parlamentu zabarikádovali, neumožňují opozičním politikům mluvit z jejich pódia. Demokratická progresivní strana, která je stejně jako demonstranti proti paktu, se proto utábořila opodál a její politici řeční z vlastního pódia, umístěného za budovou parlamentu.
Kvůli nízkým nočním teplotám se z hlavního města vrátila v sobotu ráno domů, nedělní policejní zásah proti demonstrantům se jí nelíbí. "Rozumím tomu, že podle zákona se před vládními budovami nesmějí konat demonstrace, takže policie má právo proti protestům zasáhnout. Ale policejní zásah byl tvrdý, zasahující policisté měli dřevěné obušky a vodní děla, zásah proti neozbrojeným demonstrantům byl příliš násilný. Mnoho lidí přitom policisty prosilo, aby se násilí zdrželi," řekla Lin.
Podle Lin tvoří jádro protestů studenti tchajpejských univerzit, demonstrací se ale rovněž účastní skupinky studentů ze zbytku Tchaj-wanu nebo univerzitní vyučující, kteří na ulici pořádají neformální přednášky. Zajímavé podle ní je, že se demonstrací prakticky neúčastní střední generace. V okolí demonstrace se nenacházeli ani žádní obhájci vládního Kuomintangu a plánovaného paktu s Čínou: odpůrcům paktu prý vytvářejí optickou protiváhu především na internetu.
Student druhého ročníku Business Administration Tchung Čch'-ťü se do Tchaj-peje vypravil společně s Lin. "K pokusu o obsazení budovy vlády došlo poté, co jsme celé dny seděli na ulici a čekali, až vláda odpoví na požadavky studentů. Když v sobotu prezident Ma a předseda vlády Ťiang I-chua naše požadavky odmítli, všechny to hluboce zklamalo. Studenti se proto rozhodli protest rozšířit, aby tím dali najevo, že jim jde o důležitou věc," řekl Tchung. "Všichni víme, že Čína chce připojit Tchaj-wan, ale já nechci být součást Číny, nechci, aby se z Tchaj-wanu stal druhý Hongkong, a i když moje rodina přišla na Tchaj-wan z Číny, necítím se jako Číňan, cítím se jako Tchajwanec. Mám rád svobodu a demokracii a nelíbí se mi agresivní politika Číny, která blokuje Tchaj-wanu přístup do většiny mezinárodních organizací a má na něj namířené desítky raket." Podle Tchunga podobně smýšlí většina mladých lidí na Tchaj-wanu.
"Naše generace se v tomto ohledu od generace našich rodičů liší," dodala Lin. "My jejich názor respektujeme, ale před parlament jsme jeli protestovat právě proto, abychom bránili možnost vyjadřovat různé názory." Negativní obraz protestů u střední generace podle ní vyvolávají především provládní televize a noviny, které se soustředí především na izolované incidenty, při kterých došlo k násilí. "Internet, který používá naše generace, poskytuje mnohem lepší přístup k pravdivým, nezkresleným informacím. Hodně lidí věří médiím, že protesty z pozadí řídí Demokratická opoziční strana, ale není to pravda."
Podle posledního prohlášení je vláda Kuomintangu údajně připravená o kontroverzním paktu jednat - nikoliv však s demonstrujícími studenty, ale s opoziční Demokratickou progresivní stranou. Pokusem demonstrantů obsadit sídlo vlády se podle Kuomintangu nelegální a nedemokratické protesty "zvrhly v násilí." Vláda bude nadále bude prosazovat kontroverzní pakt s Čínou.
Demokratická progresivní strana odsoudila policejní zásah z nedělní noci s tím, že vodní děla s v jiných zemích používají proti nezvladatelným davům, nikoliv proti mladým demonstrantům, kteří na vládní představitele "kladou vysoké nároky" a kteří jsou nadějí budoucnosti národa. Unie tchajwanské solidarity, malá opoziční strana prosazující vyhlášení tchajwanské nezávislosti, pak přirovnala policejní zásah k masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989.
Podobná přirovnání se objevila i v některých tchajwanských médiích souběžně se stížnostmi novinářů, kterým měli policisté zasahující proti demonstrantům v sídle vlády bránit ve výkonu jejich činnosti. Vyskytla se údajně více než desítka případů, kdy se policisté na novinářích měli dopustit násilí. Asociace tchajwanských novinářů policejní útoky na novináře odsoudila, premiér Ťiang I-chua ale média obratem obvinil, že zkreslují realitu.
Čínská média, reflektující pozici vlády v Pekingu, označila protesty za frašku. Co se týká paktu, podle deníku Global Times "je evidentní, že pevninská Čína nabídla Tchaj-wanu ústupky." Nepodepsaný úvodník dodává: "Někteří lidé na Tchaj-wanu žijí v omylu, že Tchaj-wan je samostatná jednotka. Politická krátkozrakost se stala překážkou pro ekonomický rozvoj regionu. Tchajwanští studenti, kteří jsou proti paktu, tím jenom prokazují své nedostatečné ambice co se týká regionální integrace. Toto nepochopení je neudržitelné. Pokud se tchajwanští studenti bojí změny, nakonec se uchýlí k metodám studentů v Egyptě a Thajsku. V takovém případě je osud Tchaj-wanu nejistý."
Vytisknout24.3. 2014 / Jan Miessler
Oficiální vlajka Čínské republiky před tchajwanským parlamentem visí vzhůru nohama. Obří oficiální portrét zakladatele Čínské republiky a zároveň zakladatele Kuomintangu doktora Sunjatsena v hlavním sále tchajwanského parlamentu je oblepený hesly pro...
22.3. 2014 / Jan Miessler
Asi tři stovky demonstrantů, převážně studentů, se v úterý večer zabarikádovalo v budově tchajwanského parlamentu na protest proti snaze vlády prezidenta Ma Jing-ťioua urychleně schválit kontroverzní smlouvu o ekonomické spolupráci s Čínou. Vláda oku...