Kdopak má ty profesory jmenovat?

14. 2. 2014 / Miloš Dokulil

Může to zvenčí možná vypadat jen jako banalita. Jako by se to jmenování nedalo udělat třeba mailem! Také se může zdát, že je ten požadavek na slavnostní formu toho jmenování profesorem jenom jakýmsi staromileckým voláním po jisté okázalosti...

Nezapomeňme, že když ve středověku začaly vznikat první univerzity, šlo vždy o událost významně přesahující hranice daného království, nejen snad města. Ještě když vznikla tzv. první republika, měla nejdřív jen jednu univerzitu, tu Karlovu, v Praze; a těch profesorů tam nebylo nazbyt. Teď ovšem máme vysokých škol na osm desítek; málem na každém slovutnějším okrese je aspoň jedna VŠ... (někdy méně je více?)

Jenže na čem má stavět svou budoucnost malý národ, když nemá masivně přírodní energetické zdroje, kterými by si materiálně "přilepšil"? Je asi zbytečné rozvádět, že se stále dobře ve světě i doma vyplácí mít a umět "know-how", a na vysoké úrovni. Mělo by být celostátně vidět, jak si naše společnost váží těch, kteří na nejvyšší pedagogické úrovni šíří v ČR vzdělanost.

Jestliže zákon ukládá, aby profesory jmenoval prezident republiky, a pokud v jednom případě snad vznikl jednou kolem toho jmenování nějaký problém, má se již proto hned měnit znění samotného zákona (mj. jde o § 73 a 74 zákona č. 111/1998 Sb.)? K čemu pak ty zákony jsou?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.2. 2014