Babiš, politika a pragmatismus

22. 12. 2013 / Boris Cvek

"Ve středu se strany nedokázaly dohodnout na rozdělení ministerstev. Sociální demokraté původně dávali najevo, že lidovcům zemědělství přenechají, jenomže ve středu otočili o 180 stupňů. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek na tiskovce oznámil: 'Postoj ČSSD se změnil. V úterý deklarovala, že by zemědělství mohla dostat KDU-ČSL, teď říkají, že v žádném případě.' Spor jde tak hluboko, že je ohroženo sestavení trojkoalice. Andrej Babiš (ANO) o lidovcích a zemědělství řekl: "Ono to vypadá, že jsou tím posedlí. Bohužel máme pocit, že jde spíš o to, že mají zájem o ten resort z politických důvodů než nějakých pragmatických."

Babiš je přímočarý chlapík. Přesně vystihl, oč jde. Lidovci podle něj chtějí zemědělství "z politických důvodů", nikoli z "pragmatických". Přeloženo do srozumitelné mluvy: nejde jim o to, o co jde jemu. Nemají pod sebou firmy, které jsou na zemědělství závislé. Dokonce zřejmě chtějí na zemědělství a pod něj spadajících oblastech předvést, že se věci dají dělat bez zlodějin. To je dnes přece "politický" postoj: chtít změnit zaběhané systémy."

Když jsem to slyšel, cítil jsem se jako Alenka v říši divů: z jakých jiných důvodů by politická strana měla chtít tak výsostně politickou pozici, jako je ministr ve vládě, než z důvodu politických? Pro Babiše je zřejmě politika něčím hloupým, nefunkčním a podezřelým oproti byznysu, který je "pragmatický" (neplést, prosím, s filozofickým pragmatismem, jehož zástupci Charles Peirce, William James a John Dewey jsou bytostně politickými mysliteli se zájmem o veřejné blaho, nikoli zájmem o profit), nicméně právě díky politice vznikla např. Ústava USA, nikoli díky byznysu, díky politice máme demokracii a bez politiky ji nemůžeme mít kvalitní. Správná politika je založena na hledání a obhajobě veřejného zájmu, je založena v soutěži různých názorů s veřejností jako rozhodčím o to, jaký směr vládnutí a dělání zákonů má převážit a tvarovat veřejný prostor (fungování justice, školství, zdravotnictví, pravidla pro byznys, sociální jistoty, dotace atd.).

Je tedy nutné a logické, aby politické strany, které se zúčastnily voleb a získaly mandát, usilovaly o to, aby ukázaly na úrovni legislativní a výkonné, že jejich péče o veřejné blaho se ukáže úspěšná -- to jsou ty "politické" důvody, proč chtít ministerstvo, to či ono. A lidovci tak také argumentovali, totiž tím, že jejich zájem o ministerstvo zemědělství je dán jejich zájmem o zemědělskou problematiku, samozřejmě z hlediska politického, tedy z hlediska veřejného zájmu, nikoli z hlediska byznysu, který hledá zisk (a stát se opravdu nedá redukovat na zisk a na počet vydělaných nebo ušetřených peněz -- jak např. z toho úhlu pohledu hodnotit právní stát?).

Zdá se mi, že ČSSD neměla žádný důvod nedopřát lidovcům ministerstvo zemědělství kromě toho, že zřejmě již byla dohodnuta s ANO na nějakém "pragmatickém" kompromisu, samozřejmě pro obě strany výhodném. Odpor k přenechání tohoto ministerstva lidovcům byl podle mne motivován tím, že nechtěli tuhle dohodu -- pro ně jistě výhodnou -- porušit. Když si ale lidovci postavili hlavu, mohlo si ANO uvědomit, že lepší je domluvit se s nimi a nabídnout dohodu jim a nikoli ČSSD. ČSSD by mohla protestovat, kdyby její vedení nebylo ve vztahu naprosté závislosti na sestavení vlády s ANO a KDU-ČSL. Často totiž v politice hraje významnou roli nikoli veřejný zájem nebo zájem čistě byznysmenský, nýbrž i zájem udržet si určité pozice, třeba ve vedení nějaké politické strany, prostě tak dlouho, jak to jenom jde. Jenom se u zkušenějších a méně arogantních politiků všechny ty balastní zájmy vždy nějak zakrývají žvaněním o zájmu veřejném.

Komentář: Babišovi jde o Lesy, o miliardy ze dřeva ZDE

Ministry za lidovce mají být Bělobrádek, Jurečka a Herman. Koalice dojednána ZDE

Vytisknout