Skutečný příběh Romů v Británii:

Vylučováni, ignorováni a zanedbáváni

16. 11. 2013

Rétorika nenávisti vůči Romům v Evropě se zvyšuje, varují odborníci na rasové vztahy, a to potvrzuje povědomí, že Romové jsou nejpronásledovanější etnickou menšinou tohoto kontinentu.

Romové v Británii je komunita, jejíž potřeby vláda a státní správa zcela ignoruje. Navzdory žádostem z Evropské komise odmítla britská vláda vypracovat celostátní strategii pro integraci Romů do společnosti. Ve vládním dokumentu z února 2012 o integraci menšin není ani jediné slovo o Romech či o jejich potřebách.

Hovoří se tam ale hodně o policejním vyšetřování, které narušilo "dovoz více než 1000 dětí z Rumunska", což podle Sylvie Ingmireové, ředitelky Roma Support Group, jen prohlubuje představu o Romech jako o komunitě zločinců.

Součástí strategie britské vlády nedělat nic pro Romy je předstírat, že jich v Británii mnoho nežije. Avšak v současnosti žije v Briánii přibližně 200 000 Romů. Británie patří nyní k zemím v západní Evropě, kde žijí velké počty Romů. Ingmireová poukazuje na to, že jsou v Británii ostrakizováni. Její organizace nikdy nebyla konzultována ohledně britské vládní politiky vůči etnickým menšinám.

Nejnovější kontroverze, týkající se Romů, se soustřeďuje na sheffieldskou čtvrť Page Hall, kde se usadilo v bludišti typických cihlových domů asi 3000 romských přistěhovalců. Ve čtvrti se horečně šíří nepodložené zprávy a kontrazprávy. V mnohaleté komunitě Pákistánců, žijících ve čtvrti Page Hall, cirkulují barvité historky o romské zločinnosti. Rashad Yakub, 25, vypráví, jak mu prý jeden slovenský Rom nabídl, že mu dá svou dceru za 10 liber anebo za dávku konopí.

Avšak v zuřivých debatách ve čtvrti Page Hall o romských přistěhovalcích je počet těch lidí, kteří si stěžují na zvýšené napětí, stejný, jako počet lidí, kteří nemají na věc názor, anebo počet lidí, kteří tvrdí, že Romové žádný problém nezosobňují.

Nejsou k dispozici empirické důkazy, že Romové páchají zločinnost. Dave Brown, šéf organizace Migration Yorkshire, která studuje romskou populaci, ale nedostává na to od vlády žádné peníze, poukazuje na to, že jeho výzkumní pracovníci nenalezli žádnou vazbu mezi Romy a kriminalitou. Ve čtvrti Page Hall si nikdo nepamatuje, ani komunitní politici, že by kdy byl nějaký Rom policií zatčen.

Ani si nikdo nepamatuje, že by kdy došlo mezi romskou komunitou a místním obyvatelstvem k jedinému násilnému incidentu. Policie v Jižním Yorkshiru dostala před deseti týdny pravomoc požadovat, aby se skupiny lidí, shromažďující se v ulicích, rozešly, ale neví, kolikrát tu pravomoc zatím použila. Ingmireová uvádí, že od roku 1997, kdy pracuje pro Roma Support Group, zaznamenali jen jednoho Roma, podezřelého z trestného činu - a pak se ukázalo, že byl nespravedlivě obviněn.

Mnoho lidí poukazuje na to, že problémy vznikají z kulturních rozdílů, především z toho, že mají Romové ve zvyku se shromažďovat pozdě do noci na rozích ulic.

Brown uvedl: "Kulturně mají prostě Romové ve zvyku, že stojí venku a povídají si. Někteří lidé to nesnášejí, ale to neznamená, že ti Romové udělali něco špatného. Na obou stranách je zapotřebí trochu porozumění."

Gulnaz Hussai z Poradenského střediska pro Pákistánce v Page Hall konstatuje: "Když se jim řekne, aby se rozešli, vždycky odejdou - nevzniká nikdy žádný odpor." Dodává, že mnozí Romové jsou spolehliví pracovníci a mají slušná zaměstnání, pracují jako řidiči nákladních automobilů, překladatelé, mechanici či pomocníci učitelů ve školách.

Brown dodává: "Žádné nepokoje nehrozí. Hrozí chronická společenská izolace Romů."

Avšak problémy, týkajících se Romů v Británii, jsou hlubší než kulturní rozdíly. I když nikdo nikdy neprovedl žádné oficiální zdravotní zkoumání, průměrná délka života Romů v Británii je o 15 let nižší, než je britský průměr. Jiným problémem je zaměstnávání Romů. Velké počty Romů jsou nevzdělané a nemají povědomí o zaměstnaneckých právech. Ingimerová poukazuje na nedávný případ romské uklízečky, která dostávala od dobře známé, zavedené firmy plat 2,50 liber za hodinu (minimální mzda je 6,31 liber za hodinu). Vládní Poradní skupina pro etnické menšiny dosud nemá jediného zástupce pro Romy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout