Manuálně pracující mívali vysoké důchody

30. 9. 2013 / Alice Valkarová

Paní Sylva Šporková asi správně předpokládala, že v reakci na její článek se ozve řada lidí. Nedá mi to a tak také píši pár řádků. S většinou jejich úsudků více méně souhlasím. Je pravdou, že i v minulém režimu měli někteří lidé mizerné důchody. I má babička měla důchod těch 150 Kčs, bylo to ale hlavně proto, že v podstatě byla zaměstnána jenom před svatbou a to bylo před r. 1911. Poté byla buď v domácnosti, nebo pracovala na svém malém hospodářství (tzv. záhumenku). Vzhledem k tomu hospodářství a tomu, že děda, který odešel do penze ovšem už za války, měl důchod vyšší, neměli problémy přežít. Oba zemřeli v polovině šedesátých let. Vím ovšem, že někteří důchodci na tom byli opravdu špatně a že se o tom moc nemluvilo (i když v šedesátých letech jsem viděla na toto téma dost otřesný dokumentární film, nepamatuji si režiséra). Největší problém měli lidé, kteří byli sami a kteří bydleli ve městech. Mí rodiče měli důchod poměrně slušný. Otce vyhodili v rámci akce 70 000 do výroby v r.1950 z úřadu, kde pracoval jako právník. Poté strávil 16 let ve výrobě, ve slévárně a v hutích. Hodně se nadřel, ale plat měl na tu dobu relativně vysoký. Spokojený rozhodně nebyl a po r. 1966 se vrátil opět na místo právníka, kde pracoval až do penze, během těch posledních let v úřadě si přivydělával překlady z němčiny. Řekla bych, že lidé, kteří pracovali manuálně, měli za minulého režimu díky vysokým platům také poměrně slušné penze (např. horníci).

Úvaha, proč se penzisté nemohou ani nechtějí spojit, je asi do značné míry správná. Stejně tak jako lidé středního věku i penzisté představují širokou škálu politických názorů. Zdá se, že ani jejich momentální špatná situace je nepovede k tomu, aby změnili svou politickou orientaci. Politické postoje jsou prý určeny více méně geneticky a lidé si pak už jen hledají více či méně chabé argumenty pro podporu svých postojů.

Mně by ale zajímalo, jak by autorka článku definovala pravicové hodnoty? Co to je? Já jsem vždy měla zato, že pravice a levice se liší hlavně v tom, jak se dívají na sociální politiku státu. Pravice pokládá důraz na to, že každý sám svého štěstí strůjcem, levice se orientuje spíše nato, aby ti, kteří z nějakých (ať už nezaviněných či zaviněných) důvodů tempu těch úspěšných nestačí, žili také jakž takž důstojně. Z tohoto hlediska se mi líbil tento názor: Pokud bohatý člověk volí levici, je to excentrik, pokud chudý člověk volí pravici, je to blbec.

Vytisknout