K poplatkům ve zdravotnictví

4. 9. 2013 / Petr Wagner

Jenom první dva případy - nemocnice a ambulance - lze považovat za příjem zdravotnictví.. U velkých nemocnic jde o zcela nepodstatné zlomky jejich rozpočtu. U ambulancí moc nevím. Řekněme že ošetřím 500 lidí za měsíc, je to asi 15 000 korun. Možná příjemné, ale podstatné? K tomu ta poplatková agenda neuvěřitelně zdržuje a obtěžuje.

Problém je ale jinde. A v tom má ministr pravdu. (Ne)Činností pravicových vlád, nezvyšováním příspěvku za státní pojištěnce, poklesem odvodů díky snížení mezd zvýšením DPH u léků a přeřazením laboratorních diagnostik do vyšší kategorie DPH je zdravotnictví opravdu na konci sil.

Vnitřní dluhy jsou obrovské a jen zčásti se je daří eliminovat z Evropských fondů. V této situaci každý výpadek může být tou pověstnou poslední kapkou.

Další zátěží nemocných - často na neschopence se skutečně minimálním příjmem - jsou doplatky za léky. Kdy vloni pojišťovny za léky dali pouze necelou polovinu z prodeje farmaceutických a léčebných přípravků.

Co s tím je nyní, po úspěšném tažení nejdéle žijícího ministra zdravotnictví, opravdu Sofiina volba.

Dalo by se snadno říci vyšší hospodářský růst, nižší nezaměstnanost a vrátit se k původní filozofii zákona kde platby za státní pojištěnce měli být 13,5% z 25% průměrné mzdy ale to asi tak snadno a rychle nepůjde....

Osobně jsem přesvědčen že poplatky a doplatky (jejichž výpočtu nikdo normální nerozumí] jsou zlo. Otravuje to všechny a vymazává dosti podstatný prvek konstrukce evropského zdravotnictví - solidaritu zdravých s nemocnými - a ponechává pouze solidaritu nemocných s nemocnými...

Ale vymazat nyní v této situaci takovou částku z něj by mohlo mít skutečně charakter poslední rány z milosti..

Vytisknout